Lexus NX je na trhu již 6. rokem, ale jeho design je pořád in - nejen protože jich tolik na silnici nevídáme, ale prostě protože tak odvážně střižených modelů moc není. Nejen design, ale i technika je pořád in. Lexus je představitelem klasického hybridu - ostatně právě tím se, společně s Toyotou, značka proslavila. Jedná se o kombinaci atmosférického motoru s elektromotorem využívající energii uloženou v NiMH bateriích. Ty sbírají energii, která by jinak přišla vniveč, hlavně z brzdění. Nejde tedy o plug-in hybrid, jako minulý týden zveřejněná recenze Peugeotu 3008 Hybrid.  Zajímavostí modelu NX je aktuální akční cena 1,1 milionu, která představuje zajímavou slevu z ceníkových 1,4 milionu - a tak se tomuto SUV podíváme na zoubek trochu blíž.

V případě NX (a třeba i Camry) obstarává pohon 2,5 litrový benzinový motor s spojený s bezestupňovou převodovkou eCVT. Na přední i zadní nápravě jsou pak elektromotory, které zajišťují pohon obou náprav. Celá soustava produkuje dohromady 145 kW a 210 Nm a má dosáhnout zrychlení 9,3 vteřiny na sto km/h při kombinované spotřebě 5,5 až 5,9 litru. To všechno zní velmi povzbudivě. Poměrně velký benzínový motor, poměrně silné motory na obou nápravách, poměrně dobrá spotřeba. To všechno obalené do extrémně slušivého kabátku moderního SUV. Je to ideální recept na vstup do vyšší společenské třídy? 

Konzervativní futurista

Lexus NX, speciálně v této Limited edition s černou maskou chladiče, nepřestává udivovat odvahou designérů a hlavně výsledkem jejich práce. Nejen zepředu, ale NXko je snadno rozeznatelné i z boku nebo zezadu. Designem svou ambici posunout majitele na jistý společenský stupeň rozhodně nemaskuje. Uvnitř je to podobná písnička. Hebká červená kůže, masivní středová konzola s analogovými hodinkami a CD přehrávačem a velkou spoustou tlačítek se jednoznačně v ovládání hlásí ke konzervativnějšímu stylu.

Za volantem s velkým logem výrobce už ale jde o kombinaci moderny a klasiky - dva budíky, jejichž obsah se může měnit podle zvoleného režimu jízdy, vysoko umístěné tlačítko Start, po jehož stisknutí se přisune elektricky ovládaný volant. Všude prvotřídní materiály a zpracování. Tady se prostě nejde necítit dobře. Interiér působí výrazně lépe při osobním setkání než na fotkách. Nejen díky tomu, že některé ovladače, třeba hlasitosti, jízdního režimu, nebo teploty jsou jak z jiného světa - tak příjemné, s tak krásnou ovládací silou, tak kvalitní materiál, to je fakt paráda. Ve verzi Limited edition překvapí manuální nastavování sedadel, a třeba i to, že sedadla nemají bederní opěrku nebo prodloužitelný sedák. Oporu poskytují hlavně spodní části zad, více než v ramenou. Ale jsou pohodlná.

Klidnou jízdou vpřed

Tak jsem vás snad navnadil, pojďme vyrazit. Připravenost ke startu je signalizována ikonou na palubní desce, jinak je ticho. První metry většinou Lexus zvládne aristokraticky ve zcela neslyšném provozu (ale pokud je venku zima, motor se pustí, aby prohřál interiér a zahřál baterie). Překvapí rychlá a prudká reakce na pedál plynu, který dodává pocit lehkosti, obratnosti a dostatku výkonu. Během chvíle naskakuje atmosférický motor. Jeho práce si sice nelze nevšimnout a většinou ho elektronika nenechá zahálet dlouho. A tak když už běží, vytváří elektrickou energii, nebo pohání vůz. To jde sledovat na jednom ze dvou displejů - buď mezi budíky, nebo na hlavní palubní jednotce. Model NX je perfektně odhlučněný a jízdu je tak možno okořenit hlavně hudbou, linoucí se z osmi reproduktorů kvalitního audia. Dokud řidič nešlápne na plyn trochu víc. Pak se z pod kapoty ozve zahučení a převodovka pošle motor do vyšších sfér, kde ten čtyřválec moc dobře nezní. V běžných rychlostech je to zahučení vždy jen na pár vteřin, protože díky pomoci baterií zrychluje do 100 km/h Lexus obstojně. Přestože má papírově dost výkonu, 1800 kg hmotnosti a velká čelní plocha je na baterie samotné až moc a tak nastupuje velmi brzy i ten spalovací motor. A ten se musí dost vytočit, aby podal výkon. A to je - rovnou to tu vybalím - co mě na Lexusu nejvíc zlobilo. Předjíždění, zrychlování, připojování na dálnici, větší kopec na dálnici - to vše je provázeno hučením z podpalubí, které ruší tu stress-free auru tohoto vozu. Vytočený motor málokoho pohladí na duši. Naštěstí je to vždy jen dočasné a jakmile dosáhne NXko požadované rychlosti stává se z něj zase ten zenový přepravník, který jste si chtěli mít. Je příkladně tichý, ale na nerovnostech spíše tvrdší. Skvěle svítí, dobře fungují asistenti včetně adaptivního tempomatu a držení v pruzích. Velmi dobře hospodaří jednotka s energií v bateriích. 

Pod CD přehrávačem (nevím, kdy jsem naposled viděl CD přehrávač v novém autě) je ovladač volby režimů. Je to jeden z těch ovladačů, na které je radost sahat. Jen je to zbytečné -  v režimu Sport i Eco auto podává podobné výkony, změní se jen grafika budíků. Stejně zbytečná je i poloha S na páce automatu. Na displeji se zobrazí zařazený stupeň a v určitém režimu je jde i měnit pádlem, ale stiskněte pedál za polovinu své dráhy a stejně vyletí otáčky na maximum, bez ohledu na zvolený stupeň. Prostě lepší je nechat Lexus, ať tyhle věci řeší sám. 

Není šetřílek jako šetřílek

Ještě jedno drobné zklamání přinesl palubní počítač. A tím je spotřeba. V materiálech se dočteme „hybrid je chytřejší alternativa k dieselu a Lexus je v plně hybridním pohonu ten nejlepší. Bez ohledu na to, zda jedete ve městě nebo na dálnici, průměrná spotřeba vozů Lexus vás ohromí.“ Tak se zkusme společně ohromit. Věc se má tak, že 7 litrů jde dosáhnout při ustálené mimoměstské jízdě. Kombinace kratších jízd po městě a mimo města je za 8, dálnice je 8,5, spíš 9 litrů, při dodržování limitů. Nad to to stejně nemá moc smysl, motor se bude už hodně ozývat, vysoká karoserie klást moc velký odpor a hmotnost auta je na brzdách cítit. Ohromilo vás to? Minulý týden jsme testovali 3008 GT Hybrid, také za milion korun, také s 18 metráky, ten chtěl 6 litrů. A výkonově tyto vozy srovnatelné určitě jsou. 

Ale zpět k NXku. Infotainment se ovládá touchpadem umístěným na dosah od loketní opěrky - to je zajímavé řešení, jak nesahat za jízdy na obrazovku, který razí jen několik automobilek. Výhodou je, že nemáte opatlaný displej, nemusíte mít nepohodlně nataženou ruku a trefovat se za jízdy na ikony. Pokud na to je systém uzpůsobený. Vestavěný systém Lexusu na to uzpůsobený je a naučit se ovládat palubní menu je celkem hračka. Ale o Apple CarPlay se to úplně říct nedá. Ovládat jsem se ho naučil, ale rozhodně to dotykové ovládání má své výhody - šáhnu na to tlačítko, které vidím. Tady je potřeba touchpadem proběhnout dostupná tlačítka a když “doběhnu” na to požadované, tak touchpad stisknu. Funguje to, ale nejsem si tím úplně jistý třeba u starší generace ani tím, že se tím nějak extra změní doba, kdy se nekoukám před sebe.

Ještě se podíváme na druhou polovinu vozu. Motor i první řadu sedadel už jsme si prošli. Na zadních sedadlech je to bez debat paráda. Spoustu místa před koleny, překvapivě velký rozsah náklonu zadních opěradel a hlavně krásný výhled na tu překrásnou palubní desku a červená sedadla přede mnou. A v kufru najdeme 555 litrů. Na první pohled je dost mělký, ale pod jeho dnem jsou ukryté ty litry, které nám po otevření víka chybí. 

Sport není pro všechny

Ještě se podíváme na "SUV" stránku věci. NXko je představitel těch SUV, které se do terénu zřejmě nikdy nepodívají - má na to sice světlou výšku a pohon všech kol, ale ten přední nárazník se do terénu moc nehodí, ani ten jeho pohon není na nějaké dovádění. Jeho majitel tak ocení spíš snadnost nastupování a mohutnost auta. Faktem je, že králem města ani dálnice úplně není. Do města se hodí jiné vozy více, na časté cestování po dálnici také. Výrobce v tomto modelu sází především na vzhled, pověstnou spolehlivost, kvalitu materiálů a pohodu na palubě než na nějaké sportování, nebo přílišnou praktičnost.