Lexus NX 350h E-Four - aristokratická rodina nebo český medvěd?
Pokud chcete patřit do vyšší společnosti, imponuje vám spolehlivost vozů značky Toyota a mistrný japonský design, má pro vás Lexus několik modelů. Jedním z nejpopulárnějších je model NX, který v loňském roce přišel ve druhé generaci. Nabízí řadu zlepšení, pod kapotou pomáhá spalovacímu motoru silnější elektromotor, chlubí se lepší spotřebou, nový je infotainment a rozšířené jsou prvky výbavy. Tak se mu podíváme na zoubek.
Přestože Lexus NX je v nabídce vozů SUV značky Lexus uprostřed (mezi UX a RX), jeho vnější délka je téměř shodná s největším modelem domácí Škody, Kodiaqem. To jen pro srovnání velikosti. Ale o ten Kodiaq se ještě “otřeme”. Nyní zpět k NX. Typická obří mřížka chladiče zaujímá velkou část přídě a kontrastuje s úzkými světlomety pro denní svícení. To dává Lexusu zcela nezaměnitelnou tvář, jejíž hodnocení je ale vcelku subjektivní. Z boku neujdou naší pozornosti velká 20 palcová kola a dynamicky působící silueta. Zezadu zaujme ztvárnění světlometů i to, jak subtilně auto působí. Uvnitř se připravte na celkem intenzivní zážitek. Nádherná sedadla vyvedená ve světlé kůži doplňuje stropní čalounění stejné barvy. Nejde přehlédnout obří 12 palcový displej s novou generací infotainmentu. Ten jsme poprvé viděli v malinké Toyotě Aygo X, ale tady je to jiná písnička. Například systém navigace založený na Here mapách jsem s radostí používal a získal si mojí důvěry aktuálními informacemi. Ze středové konzole zmizelo touchpadové ovládání, a tak tam najdeme páku voliče rychlostí, držáky nápojů a rozměrnou loketní opěrku.
Přes svoje relativně velké vnější rozměry působí interiér útulným dojmem, což je trochu eufemismus pro to, že uvnitř není úplně místa na rozdávání. Trpět určitě nebudete, ale vzadu si nohu přes nohu nedáte. Situaci opticky zachraňuje velké panoramatické sklo přes celou střechu, které krásně prosvětluje světlý interiér, přesto bych s příplatkem 50 tisíc Kč trochu váhal. Jeho zásluhou se občas z interiéru ozve drobné vrznutí a akustický komfort za jízdy bez něj bude také lepší. Ale ten výhled je hezký, to ano. Do poměrně mělkého kufru lze naložit 545 litrů zavazadel.
Pohodu na palubě tohoto nejdražšího kousku doplňuje prémiový audiosystém Mark Levinson se 17 reproduktory a paleta těch nejlepších asistentů a prvků výbav, které lze dnes ve vozech najít - skvělý head-up displej, adaptivní tempomat, ventilované sedadla nebo hlasové ovládání. U těch posledních dvou se zastavíme. Sedadla nenabízí ani možnost masáže, ani prodloužitelného sedáku. To, když už jsme v autě za 1,9 milionu, tak si myslím, že si klidně můžeme hodně vymýšlet a být relativně kritičtí. Co se týče hlasového ovládání, funguje celkem dobře, jen sebejistota paní ukryté v palubní desce mne často rozesmála. Po mém hlasovém zadání adresy se z kouzelné krabičky ozvalo, “našla jsem přesně to, co jste chtěli” a na obrazovce se zobrazily výsledky vedoucího do úplně jiného města, než jsem chtěl. Ale jako s každou ženou, i s touhle třeba se trochu naučit mluvit, a pak to funguje dobře.
Pod kapotou se ukrývá atmosférický benzínový čtyřválec o objemu 2,5 litru, který pracuje v Atkinsonově cyklu a díky tomu umí být velmi úsporný. Největší změnou je posílení elektromotoru v převodovce na 134 kW. Ten je doplněn ve variantě 4×4 E-FOUR ještě o malý elektromotor na zadní nápravě, který pomáhá 40 kW a díky tomu nabízí pohon všech kol. Společně s benzínovou jednotkou, která nabízí 139 kW, máme pod pedálem plynu slušný systémový výkon 179 kW (244 koní). Vůz umí zrychlit na stovku za 7,7 vteřiny a má spotřebovat 5,7-6,4 l na sto kilometrů dle WLTP normy. Na vůz vážící 1,9 tuny jsou to velmi hezké hodnoty. Věříte jim? Věřte!
Usedáme do kožených sedadel, tlačítkem nastartujeme. Přisune se elektricky ovládaný volant i elektricky ovládané sedadlo. Malým voličem směru jízdy zvolíme D a Lexus NX neslyšně vyráží vpřed. Od prvních metrů reaguje na povely plynu jemně, ale hlavně okamžitě. Posílený elektromotor umí velkou část práce vykonat bez potřeby připojení spalovacího motoru. A když už k jeho připojení dojde, není nutné jej hned hnát do vysokých otáček. To je asi největší změna, kterou zaznamenáte oproti minulé generaci, která s každým větším požadavkem na výkon “rozvila” monotónní zvuk z podpalubí a k luxusu to mělo docela daleko. Při jízdě po městě cítíte tužší podvozek a velká kola. Do krásně tichého interiéru přichází vjemy především z podvozku. Tady byste možná čekali od Lexusu něco trochu lepšího. Na vině budou jistě ta velká 20 palcová kola, v základu jsou totiž 18 palcová a na nich si myslím, že dostanete to, co čekáte. Ale on se ten podvozek ukáže v nejlepším světle mimo město, kdy je pevný a jistý a výmoly najednou tlumí velmi dobře. Nenaklání se a nechá si líbit svižnější tempo. Motor si většinou jen neslyšně přede, pouze při prošlápnutí plynu na podlahu vyletí jeho otáčky vysoko. Ale díky tomu posílenému elektromotoru je to spíše výjimečně - jen při požadavku na maximální výkon. Kromě spolehlivosti a okamžité reakce na plyn, se hybridní systémy od Toyoty pyšní také skvělou spotřebou. Takové spotřeby, jaké jsme naměřili u Toyoty Camry nebo Yarisu Cross jinde opravdu nevidíte.
A i tady jsou úctyhodné. Mimo město běžně spálí jen 5,5 litru na sto km. To je neuvěřitelné. Podobné hodnoty při troše snažení dosáhnete i ve městě. Na dálnici je to kolem 8 litrů, tam už jsou ty síly působící na vůz neúprosné. Ale musím říct, že takové spotřeby jsem nečekal. Když čtu test minulého NX tak tam jsem psal: “7 litrů jde dosáhnout při ustálené mimoměstské jízdě. Kombinace kratších jízd po městě a mimo města je za 8, dálnice je 8,5, spíš 9 litrů, při dodržování limitů”. To je hodně velká mezigenerační změna. Nemluvě o zvukové kulise, kdy minulá generace NX mnohem častěji trápila svůj spalovací motor. Zlepšila se hodně i akustická pohoda při jízdě na dálnici. Aerodynamický hluk je i při jízdě na dálnici na výborné úrovni, skvěle fungují všichni asistenti, tady si opravdu nelze na nic stěžovat a Lexus dodá přesně to, co od něj čekáte. Pojede v klidu, v tichu, máte dostatečný výkon a překrásný vůz s dobrou spotřebou.
Teď se otřeme o ten Kodiaq. Přirozeným konkurentem jakéhokoliv modelu bude domácí značka. Když se podíváme na statistiky prodejů, je neuvěřitelné, jak se Kodiaqu daří. Zvenku je podobně velký, velmi dobře vybavená verze je cenově na úrovni střední výbavy NXka. Nejdražší Kodiaq je na dohled k 1,5 milionu a nabízí přesně o 1 kW výkonu navíc. Kde bude Kodiaq úplně mimo, bude spotřeba, která bude ve městě klidně dvojnásobná, mimo město o pár litrů vyšší. Kde naopak Kodiaq NX deklasuje, to je vnitřní prostor. NX působí relativně malé, v kufru nabízí o 300 litrů méně. A jestli řeknete, že Kodiaq není dost reprezentativní, tak ve výbavě Laurin&Klement je. A jestli řeknete, že svezení s Lexusem bude lepší, tak DCC tlumiče v Kodiaqu vás přesvědčí o opaku, především ve městě. Ale Lexus je Lexus, zatímco Kodiaq má jako fleetové auto každá druhá firma s velkým počtem manažerských úrovní.
Lexus je přesně takové auto, jaké jeho kupující čekají. Unikátní, extravagantní, krásné, tiché, úsporné a spolehlivé. Nabízí řadu úrovní výbav a v širokém cenovém rozpětí. Vybaven může být i pohonem všech kol. Výhodou určitě je, že základní verze stojí kolem 1,1 milionu, takže už za takové (dnes vcelku běžné) peníze, můžete mít velké SUV od Lexusu a nebýt jedním z tuctových řidičů fleetových Kodiaqů.