Honda e - malý hrdina
Hondu e nemáme na test poprvé. Máme ji totiž podruhé. Při prvním testu mne zaujala v řadě oblastí - jde o designovou a technologickou perlu, auto, které je mimořádně krásné na pohled a mimořádné je i jízdně. Jedinou slabinou je udávaný dojezd 200 km, v zimních měsících spíše 150 km. I přesto jsem ho chtěl zkusit na delší cestu mimo hlavní město.
Cituji sám sebe
Když použiju slova Václava Klause, a budu "citovat sám sebe": “Vzhled je naprosto fantastický. Svým originálním ztvárněním z dnešní produkce připomíná snad jen Suzuki Jimny, který ale v přímém porovnání vypadá jako stará hranatá krabice. Výsledkem je pozornost, kterou baculaté auto s roztomilým kukučem a svýma kulatýma očima budí všude, kde se objeví. Podobnou pozornost jsem zažil jen s Renault Twizy. Ale narozdíl od něj, tohle je plnohodnotné auto. E vypadá velmi malé, ale trochu klame tělem. Měří 3895 mm, takže je o 30 cm delší než Citigo, prakticky jde o rozdíl třídy. Už na první pohled jsou vidět technické finesy, kterými výrobce vůz vybavil, aby dal světu na odiv svůj přístup k této nové formě pohonu. Kromě těch zcela zjevných, jako zapuštěné elektrické kliky, které vyskočí, když se uživatel přiblíží s klíčkem v kapse, jde především o absenci zpětných zrcátek. To jsou ingredience opravdu unikátního konceptu, na kterém je vidět, že každý detail byl promyšlený a tvůrci se opravdu snažili, aby e bylo tím, co Hondu na tomto poli etabluje. K tomu stačí připočíst roztomilý retro design, téměř shodné designové ztvárnění přiďi i záďi a neobvyklé proporce velmi široké základny vozu.” Ani s půlročním odstupem bych na tomto hodnocení nic nezměnil.
Radosti
Z těch “autových” hodnocení je zajímavý údaj rozložení hmotnosti 50:50 mezi přední a zadní nápravu. A k tomu pohon zadních kol. Tato kombinace je svatým grálem jízdních vlastností. A tak má vlastně éčko ideální předpoklady pro motoristické zážitky. Výkon 113 kW a 315 Nm jsou hodnoty zajímavé, ale zajistí radost hlavně v nižších rychlostech, tak do 100 km/h. Na tu stovku se éčko dostane za 8,3 vteřiny, pak už to zrychlování 1,5 tuny těžkému vozu tolik nevoní. Ale ten podvozek. Ten je. Na 17 palcových kolech poskytuje nejen perfektní komfort ve městě, ale i dostatečnou oporu v zatáčkách. A to hlavně díky nízkému těžišti a právě rozložení hmotnosti. A člověku to prostě nedá, aby tomu na výjezdu ze zatáčky trochu nenaložil. A Honda za to svého řidiče umí odměnit! Rozložení pomáhá v tom, že auto jakoby mělo neomezenou přilnavost kol a hlavně neutrální naladění. Stačí přidat “proud” a zadek tlačí auto ze zatáčky. Ale jen tak lehce. Tak, aby bylo jasné, která kola tady tomu velí. K tomu ta okamžitá reakce na plyn a pružné zrychlení, které je pro elektrická auta tak typické. Hlavně při rozjezdu z křižovatky, kdy motor toho výkonu má na rozdávání. Bože, to je svezení.
Samé radosti
Především pomalé a prudké zatáčky, kdy má motor ještě dost síly a je cítit snaha zádi trochu vybočovat a tím stáčet auto dovnitř jsou chvíle, kde se éčko vyznamenává. Honda si nechá ten zadek na kluzkém povrchu i trochu vybočit, ale umí ho zase rychle srovnat. Parádně je naladěno ESP, které se dá vypnout a umožní éčku překvapivě třeba na sněhu “jet bokem”. Dokud člověk auto ovládá plynem, tak nezasahuje. Ve chvíli, kdy plyn pustím, tak už se do hry vloží ESP a pomůže srovnat případný přetáčivý smyk. To považuji za ideální naladění v tomto typu vozu. Ideální kombinace bezpečnosti a zábavy. U elektromobilů bývá obvykle celkem “neřidičský” pedál brzdy, jehož odpor a účinnost se mění s tím, jak z rekuperačního brzdění přechází auto na brždění klasickými brzdami. Nebývá to moc příjemné ani intuitivní. Éčko má ale brzdy plynulé a jen malinko gumové (co je technologické omezení reakce rekuperační jednotky) a žádný zlom v brzdném účinku se nekoná. To je další z příspěvků k radosti. Ta ale umí celkem rychle vyprchat. Asi tak rychle, jak rychle mizí energie z baterií.
Strasti
Po vyzvednutí v servisu Hondy v Auto Jarov následuje cesta za kolegou na západ Prahy, pak vyzvednutí dívky u Letiště a po návratu na Jarov mi zbývá v bateriích těsně nadpoloviční zásoba energie. To bylo předzvěstí toho, co už jsem věděl. Dojezd 150 km na plné nabití baterií není moc. A tak před cestou do Děčína jsem musel éčko nechat dobít. Pak už jsme se mohli vydat na 124 km dlouhou cestu přes Teplice, kterou jsme museli na chvilku přerušit dobitím v Ústí nad Labem, protože by to Hondička zřejmě nezvládla. Na dálnici jsem jel zhruba 120 km/h, teplota byla kolem nuly a třemi osobami obsazená Honda pelášila na sever, Při sjezdu z dálnice ukazovala odběr 23 kW z 35 kWh baterie (využitelných je 32 kWh). Stejnou hodnotu ukazoval i palubní počítač za posledních pár tisíc kilometrů. Tj. reálný dojezd je skutečně někde kolem 140 km. 10 minut topení na místě během zastávky a dojezd se ztenčil natolik, že se zbývajícími 15 km dojezdu jsme museli éčku pomoci už po 107 km v Ústí nad Labem.
Tam přišlo další drobné zklamání. Výrobce slibuje dobíjení rychlostí 50 kW, ale realita je kolem 30 kW, a tak lze za půl hodiny dobít zhruba polovinu baterie a pokračovat. Zásadním problémem je, že na veřejných nabíječkách nemá smysl čekat do nabití 100 %, protože těch posledních 20 % baterie trvá podobnou dobu, jako těch prvních 80 %. Pokud tedy od nabíječky odjíždíme s 80 % baterie, ukazuje dojezd něco kolem kolem 100 km dojezdu. A to, co si budeme povídat, není moc a prakticky znamená, že Honda e dává smysl, pokud můžete denně nabíjet auto z domácí zásuvky. To sice platí u většiny elektroaut, ale je rozdíl odjíždět od nabíjecí stanice s Hyundai Kona s 80 % baterie dojezdem 280 km, nebo se 100 km v případě éčka.
Výbavy i zavazadla až po střechu
Kromě zmíněných jízdních vlastností a krásného designu má Honda e ještě pár prvků výbavy, které je třeba zmínit. Například je to 230V zásuvka s příkonem až 1500 W. To v praxi znamená, že se nemusíte omezit jen na nabíjení notebooku, ale můžete si na piknik v přírodě vézt třeba kávovar, topinkovač, nebo sekačku na trávu! Jak by řekl Horst Fuchs: "Není to skvělé? Je to skvělé" :-) Honda nabízí také zajímavý systém Parking Pilot, který za vás zaparkuje. Ale ne jako běžné systémy, které hledají místo a pak do něj zacouvají. Honda na displeji ukazuje dostupná parkovací místa kolem vozu. Na vybrané místo stačí kliknout a Honda už zaparkuje úplně sama. Sama řadí, sama řídí. Dokonce ukazuje, kde přesně zastaví a jaké jsou její úmysly v tom co nejlépe zaparkovat. To dodává řidiči jistotu, že se manévr podaří. V případě, že těch 170 litrů v kufru nestačí a kufr je potřeba zarovnat po střechu, pomůže elektronické zpětné zrcátko, které i celkem příjemně zabrání oslnění, stejně jako boční elektronická zrcátka. Na ty zvyká velmi snadno a nelze je než chválit. Ečko je tou výbavou opravdu nabité - nechybí ani vyhřívané přední sklo, volant nebo sedadla. 8 reproduktorů a subwoofer s 370 W, vstup HDMI třeba pro zapojení herní konzole nebo kompletní výbava LED světlomety. Na dálnici pomůže adaptivní tempomat, aktivní držení v pruhu. Tyto funkce potěší i při postávání v koloně. Včetně pípnutí, když se auto před vámi rozjede.
Resultat
Čtyřdenní dovolená tak znamenala každý den půl hodinku na nabíječce (během oběda), ale odměnou bylo bezchybné, stylové, tiché a zábavné výletní auto. O té dovolené to možná nevadí, tam ten čas plyne trochu jinak, ale každý den to tímto způsobem proveditelné samozřejmě není. I při jarním provozu jsme éčko vraceli přesně s 20 kW na sto km spotřebou s tím, že s autem se 95% času musí jezdit poměrně úsporně, aby ten dojezd klesal rozumně. Přiznám se, že u éčka mám podobně rozporuplné pocity jako u Mini SE. Obě auta mají vynikající jízdní vlastnosti, ale díky omezenému dojezdu se může stát, že nějaké krásné horské cesty jsou mimo jejich dosah. Ale Honda je alespoň velmi pohodlná i do města. Vzhledem k ceně, která se blíží milionu korun, to asi nebude auto jen na občasné ježdění. Ale podívejte se éčku do těch jeho očí a řekněte mu to sami, že ho nechcete! Věřím, že s budoucím faceliftem přijde větší a levnější baterie a pak už auto budeme vídat častěji. Na druhou stranu, výrobce tu cenu vyvážil výbavou, ve které nechybí vůbec nic z toho, co si dnes můžete v autě přát - taková elektronická a komfortní výbava by vyšroubovala i cenu vozu se spalovacím motorem, takže tím se ta vyšší cena trochu ospravedlňuje.
