Test: Opel Crossland X – ne tak úplně SUV

Crossover s designem SUV. Tak svůj nový model charakterizuje sám Opel. Název Crossland X přitom může evokovat minimálně terénně laděné SUV, ne-li offroad. Tento menší Opel však takové ambice nemá, nedisponuje ani pohonem 4x4 (vychází totiž z Peugeotu 2008) a vzhledem připomíná spíše zvýšené MPV. To potvrzuje i fakt, že v modelové řadě automobilky nahrazuje Merivu.

Pokud ale odhlédneme od neadekvátního názvu, je Crossland X papírově atraktivní auto. Pokud si seřadíme dostupná SUV na trhu podle ceny, najdeme tento vůz na sedmém místě, pokud pak zohledníme slevu 50 tisíc, kterou Opel na všechny modely dává již v ceníku, dostaneme se na místo druhé a co se týče prostornosti, je na tom v rámci malých SUV opravdu dobře. Startovní cenovka je nastavena na 389 tisíc (resp. 339 tisíc po slevě) s 60kW benzínem, naftové verze začínají o sto tisíc výše.

Motor je úsporný a dostatečně dynamický

Zapůjčený vůz disponoval motorizací 1.6 CDTI v té nejvýkonnější, 120 koňové variantě a musím říci, že mě příjemně překvapil. O týden dříve jsem řídil Karoq také v naftové 1.6 s podobnými parametry a i když papírové hodnoty obou vozů jsou velmi podobné, Opel se zdál živější jak při rozjezdech, tak při „městských “akceleracích v nižších rychlostech. Výborná je také spotřeba vozu, která se po dobu testu pohybovala okolo 6 litrů na 100km, a to jsem nejezdil nijak úsporně. S defenzivnější jízdou je možné jezdit i o litr úsporněji, což jsou na SUV velmi dobré hodnoty. Manuální převodovka by mohla mít přesnější dráhy, není to však nic, na co by se nedalo zvyknout. Potěší fakt, že je šestistupňová – v dálničních 130 tak motor točí příjemných 2200 otáček.

Podvozek: na crossover možná až příliš (ne)příjemně tvrdý

V kompletním hodnocení nemohu opomenout podvozek. Možná půjde o nejkontroverznější položku v celé recenzi. Musíme si uvědomit, že fakticky je Crossland spíše levnější alternativou k - vývojově pouze Opelí - Mocce. Možná právě proto je podvozek řešen při nejmenším poněkud zajímavě. Zatímco mladí vítají tvrdší naladění, zkušenější povahy kvitovat rozhodně nebudou. Na jednu stranu si i přes vyšší stavbu karoserie můžete být jisti při lehce dynamičtějších průjezdech zatáčkami. Ve městě si však budete tahat za vlasy, lámat si zuby na každé sebemenší nerovnosti a možná i brečet. Každá díra znamená vytřesení duší a hlavně pocit, že upadlo minimálně jedno kolo. Dost možná tomu náš Opel vděčel poměrně velkým 17“ ráfkům, to je dnes ale spíše standardní velikost. Svůj díl viny na tom asi má i pouze jednoduchá zadní náprava (nikoliv nezávislá). Existují však auta, u kterých se konkurenční vývojáři vypořádali s onou levnější variantou zavěšení zadních kol o poznání lépe. Dalo by se prohlásit „škoda“, malá velká vada na kráse jinak vcelku dobře fungujícího celku, která by se snad možná i dala odpustit vzhledem k již zmíněné nízké pořizovací ceně, já osobně to však nedokážu. Samotného by mě zajímalo, jak by se auto chovalo na menších kolech s menším počtem novinářských kilometrů (každý tisíc kilometrů důkladného testování je hold znát).

Exteriér

Opelu se podařilo Crossland X odlišit od svého sesterského vozu, Peugeotu 2008 a zasadit jej po bok ostatních modelů své značky. Zepředu se tak příliš neliší od Mokky X, která je i rozměrově Crosslandu X velmi podobná. Na pohled vůz vypadá velmi zajímavě, svůj podíl na tom jistě hrála barevná kombinace oranžově lakovaného zapůjčeného vozu s černou střechou. Je ale trochu škoda, že toto zbarvení stojí 30 tisíc na příplatcích. Na druhou stranu pak pěkná příplatková kola, kterými byl vůz vybaven, přijdou na celkem rozumných 5 tisíc korun.

Sympatická je také možnost vůz vybavit adaptivními LED světlomety, které fungují velmi dobře, a to včetně funkce automatického přepínání dálkových světel. Oproti Peugeotu 2008, ze kterého Crossland X vychází, nabízí také bezklíčkové otevírání a startování („PEPS“), které například oproti vozům z koncernu VW mají senzor pro odemčení a zamčení i na zadních dveřích, což se může hodit třeba při ukládání věcí na zadní sedačky. Oproti 2008 je však třeba oželet digitální přístrojovou desku, kterou Opel nenabízí.

Interiér

Vůz, který jsem měl k dispozici, disponoval střední výbavou „Innovation“, avšak prvky doplňkové výbavy se spíše blížil vrcholné „Ultimate.“  V interiéru je místa dost, a to i pro posádku vyššího vzrůstu, celkem překvapivě i na zadních sedadlech. Zpracování je pěkné, škoda jen tvrdých plastů ve dveřích a na částech středové konzole.  Celkově je středový panel orientován příjemně na řidiče a ovládání je intuitivní. Až tedy na ovládání palubního počítače, které se řeší přes páčku směrových světel. To by ani tolik nevadilo, pokud by informace o jízdních datech bylo možné zobrazit na velkém centrálním displeji audiosystému, což bohužel také nejde.

Chválím také ovládání vyhřívání volantu, které je umístěné oproti třeba Karoqu logicky, na volantu. Z volantu se ovládá také tempomat, který sice nemůže být adaptivní, ale zase spolu se systémem pro rozpoznávání dopravních značek umožňuje stiskem tlačítka „MEM“ nastavit rychlost tempomatu na maximální povolenou rychlost na aktuální komunikaci. Při testování jsem měl ale pocit, že systém bere rychlost spíše z mapových podkladů, protože na pražské magistrále trval vůz na 50 kilometrové rychlosti i tam, kde je relativně nově dovoleno 80km/h. Drobný vroubek na kráse jinak nevšedního, moderního systému.

Crossland X si také můžete vybavit bezdrátovou nabíječkou, zde je ale třeba brát v potaz, že otvor je relativně malý a iPhone 8 Plus a podobně velké telefony se vám nepodaří nabít právě kvůli tomu. Na ruční brzdu je třeba si zvyknout, má nezvyklý tvar i umístění tlačítka, které je ze shora. Navíc díky loketní opěrce se k ručce dostává poněkud složitěji.

Techniky bylo ve voze opravdu hodně – líbil se mi například head-up displej, který dovedl zobrazovat i již zmiňovanou maximální povolenou rychlost, ale i třeba navigační pokyny. Dobře vyřešený je také parkovací asistent i funkce automatického parkování, kde si lze vybrat, zda se parkuje podélně nebo kolmo. Vůz lze dokonce nechat i z parkovacího místa samočinně vyjet. Při parkování se mění pohledy kamery podle vzdálenosti od překážky a s pomocí panoramatické parkovací kamery, tedy „ptačího pohledu“ lze vůz zaparkovat velmi přesně i pokud ho ještě nemáte v oku. Praktický je také systém varování pro slepý úhel, naopak mě příliš nezaujalo varování před vybočením z jízdního pruhu, které je pouze akustické, a to ještě zbytečně zdlouhavé.

Co se Opelu opravdu povedlo jsou sedadla, která v mém případě byla ergonomická, s bederní opěrkou a nastavitelná v osmi směrech. Jsou schválená německou organizací AGR („Společnost pro zdravější záda“) a jsou pohodlná i při delších trasách. V tomto směru nemá Crossland X ve své kategorii téměř žádnou konkurenci.

Infotainment - IntelliLink 5.0, navigace

Auto nabízí již v základní výbavě „Enjoy“ rádio R 4.0 Intellilink, které umožňuje zrcadlení displeje mobilního telefonu pomocí Android Auto i Apple Carplay, navigaci tak lze řešit prostřednictvím chytrého telefonu i bez příplatků. Na vyšší navigační systém je bohužel navázáno několik příplatků, které bez navigace nedostanete. Patří mezi ně lepší audio, CD mechanika, panoramatická kamera a bohužel i Head-Up displej. Nutno navíc podotknout, že zatímco zmíněná nižší verze audiosystému pochází z dílen Opelu (a s ním i palubní počítač), ona příplatková navigace je propůjčena od PSA. To může vadit nejednomu potenciálnímu zákazníkovi této značky.

Zajímavý je také systém OnStar, jehož tlačítko nad středovým panelem vás spojí s česky mluvícím asistentem (živým), který vám pomůže prakticky se vším, co lze najít na internetu, v základní formě pak také dokáže diagnostikovat vozidlo. Systém jsem zkoušel při hledání pizzerie na oběd a fungoval, pracovník služby se opravdu snažil najít řešení i nad rámec toho, co jsem požadoval, a to včetně hodnocení restaurací, osobní zkušenosti i hledání konkrétního druhu pizzy. K dokonalosti chybělo snad jen to, aby vám asistent poslal pokyny přímo do navigace, což bohužel v době testování nešlo -snad možná právě kvůli nekompatibilní navigaci od Peugeotu, v jiných Opelech to funguje. Souřadnice vám však může poslat třeba prostřednictvím SMS. Služba je to velmi užitečná a mají ji všechny výbavové stupně, pokud se ji rozhodnete využívat, tak vás přijde na celkem rozumných 245Kč měsíčně.

Tovární navigace funguje dobře, má i data o provozu a má velmi dobrou odezvu. Celý systém infotainmentu je přehledný, displej má dostatečné rozlišení. Pochvalu si zaslouží velmi dobrá integrace klonování displeje mobilního telefonu, kde se vám název přehrávané skladby zobrazí i třeba v navigaci a klepnutím tak můžete ovládat třeba i Spotify. Crossland X dokáže vytvořit i Wi-Fi síť, bohužel námi testovaný vůz měl již vyčerpaný FUP limit.

Crossland X je praktický a užitečný, není však pro každého

Toto SUV od Opelu nabízí několik zajímavých detailů, kterými si vás může získat. Dovedu si představit, že zdravotní sedačky EGR mohou sami o sobě být důvodem, proč by si jej někdo pořídil. Má spoustu věcí v základní výbavě, například systém OnStar je také velice užitečným doplňkem na cesty. Integrace s mobilním telefonem je také příkladná, a tak i v nižších výbavách s velmi příznivě nastavenou cenovkou nebude nic zásadního chybět. Nejsilnější naftový motor dokáže poskytnout slušnou dynamiku i velmi úsporný provoz. Jízdně však Crossland X nepřekvapí, dráhy řadící páky by mohli být přesnější a zvláštní je i ruční brzda, která by u tohoto typu vozu mohla klidně být elektronická. Lze připlatit za velmi dobrá LED světla, naopak adaptivní tempomat budeme hledat marně. Pokud pro vás tyto nedostatky nejsou rozhodující, je Crossland X skvělé univerzální auto, které se odmění praktičností a pohodlností.