Opel Corsa GS-line 1.2T 100: holka pro všechny

Michal Holub, 8. května 2020

Před nedávnou dobou jsme vás informovali o tom, že do Česka dorazil nový Opel Corsa a navnadili vás, na co se těšit. No a nyní dorazila Corsa již osobně k nám do redakce, abychom ji mohli pořádně prohlédnout a vyzkoušet. Nový Opel Corsa je stále vozem segmentu B, jedná se již o šestou generaci a ta nynější ponese typové označení F. Toto eFko má opravdu na co navazovat. První Corsy spatřily světlo světa v roce 1982 a postupem času se Corsa stala pro Opel velmi důležitým modelem. Nejen že je jeho neprodávanějším modelem, v České republice se dokonce v roce 2007 stala Autem roku. Aktuální model je prvním, co vznikl po francouzsko-německém sňatku ve spolupráci obou automobilek (Peugeot a Opel). Proto je nová Corsa postavená na platformě CMP a motory s technikou dědí taktéž od své francouzské polovičky. Ostatní si pak inženýři z Rüsselsheimu dotváří sami. A já myslím, že jim to docela klape. Koho by zajímaly detaily, odkazuji na článek zde. Teď se ale pojďte podívat, jaká je při každodenním použití.

VZHLED: ATRAKTIVNÍ, ALE Z DAVU NEVYČNÍVAJÍCÍ

Auto jsem si přebíral ve tmě a takhle Corsa tak trochu zapadne mezi ostatní auta. Hned po odemknutí a efektním problikání světel je však jasno, že to žádná tuctovka nebude. Často uslyšíte, že má Corsa být konzervativním sourozencem Peugeotu 208. Ano, dvěstěosmička je extravagantní, ale říct o Corse, že je konzervativní? Za mě je šmrncovní, jen svůj styl tak nekřičí do všech stran. My jsme měli k testování verzi GS-line, což by měla být její sportovně vzhlížející varianta. A dává to vědět. Z boku se snaží tvářit jako coupé se snižující se střechou, ostré linie po bocích a barevně odlišená střecha přecházející přes C sloupek na páté dveře vše jen umocňují. Navíc i zvýraznění C sloupku připomínající kormidlo letadla je velice efektní. Vadou na kráse jsou pouze ohromná dvířka nádrže, jejichž spodní část ještě mírně odstává od linie vozu.

Za předek pak dávám designerům jedničku. Světla rozšířující se do stran krásně navazují na chromovanou linku uprostřed masky chladiče. Nárazník s bočními nádechy, kde jsou umístěny mlhovky a obrácený úsměv mřížky nárazníku, dávají Corse agresivní výraz. Kapota je profilovaná do tří linií – dvou postranních, které pokračují na A sloupky a jedné centrální. Dohromady opravdu paráda. Záď vozu je poté odkazem na ostatní modely Opel. Je decentní a oceňuji, že zde nenajdu falešné výfuky či přehnaný difuzor, nýbrž jeden klasický výfuk s pěknou koncovkou.  

UVNITŘ: FUNGUJÍCÍ JEDNODUCHOST 

Po usednutí do vozu pokračujeme v podobné notě. Palubní deska je jednoduchá a orientovaná na řidiče. Svěží nádech jí dodává červeně lakovaná linie. Svrchní část vyrobili z měkčeného plastu. Klasická, analogová kaplička ukazatelů před vámi je přehledná a navzdory dnešní digi-době není vůbec špatná.  

TEST: Opel Corsa 1.2 TURBO 100 k GS-line (2020)

Uprostřed palubní desky se nachází displej, který zobrazuje informace palubního počítače. Kdo by však ohrnoval nos nad analogy, může si vybrat i kompletně digitální kokpit. Centrem palubní desky je dotyková, 7palcová obrazovka. Po grafické stránce ji není co vytknout. Je v příjemné výšce, skvěle dostupná řidiči a její ovládání je jednoduché a intuitivní. Ovládání klimatizace je schované níže, byť se opticky může zdát utopené, ovládat jde bez obtíží a rušení jízdy. Zde jsou přítomna i tlačítka na výhřev oken a sedaček. 

Několik výtek bych však měl k volantu. Do ruky padne skvěle, ale je zbytečně velký a množství tlačítek vytváří spíše chaos. Navíc i po vzhledové stránce mi k jinak povedenému interiéru nesedí. Spodní části palubní desky a výplně dveří jsou z tvrdého plastu. Působí trošku fádně, ale jsme v segmentu B, takže bych to tak neprožíval. Prostoru v druhé řadě není nazbyt. Rozhodně není určen k tomu, aby zde dva dospělí cestovali k moři. Ale převézt vzadu děti do školy, na kroužek, nebo i na chalupu zvládne hravě. Totéž platí o zavazadlovém prostoru. Přístupný je dobře, objem 309 litrů je pro vůz dané kategorie naprosto dostatečný. A pokud bude bagáže více, sklopíte zadní sedačky a místa je rázem více než dosti. Co je však ostuda, že úplně chybí madla nad okny v druhé řadě či jakýkoliv pokus o poutko na kabát nebo samotné osvětlení zadní části. Takové šetření snad nebylo třeba. Situace v druhé řadě je obecně o něco horší. Jednak nástup je trošku krkolomný. Krátké dveře a tudíž malý vstup nejsou zrovna ideální, místa pro nohy zde také moc není a oči máte při horní linii oken. Navíc hlavová opěrka moc hlavu nepodpírá. Pro dospělého člověka to komfortní není, ale děti si zde pohodlí určitě najdou.

JAK SE V NÍ JEDE?

Srdcem vozu je v našem případě benzínový tříválec o objemu 1.2 litrů dopovaný turbem, a to ve spojení s manuální 6stupňovou převodovkou. Auto disponuje výkonem krásných 100 koní, pro vůz pohybující se okolo hmotnosti 1000 kg je to až až. Skvěle tak doplňuje sportovní prvky karoserie a interiéru. K tomu je auto obohaceno o sportovní podvozek a kotoučové brzdy na obou nápravách (pro porovnání třeba Renault Captur vzadu kotouče nemá). Pozici za volantem najdete hravě. V naší Corse nechyběla sportovní sedadla. A nutno uznat, lze je označit za perfektní. Nejsou tvrdá, ale ani měkká a mají skvělé boční vedení. Holt sedadla Opel vždy uměl a umět bude… Rozhodně nemáte ani za ostřejší jízdy pocit, že z nich vypadnete. Z pozice řidiče máte slušný výhled jak na ovládací prvky v kabině, tak ven z vozu. Snad jen A sloupky by mohly být užší. Po otočení klíčkem v zapalování se auto typicky zatřese a zavrní – holt tříválec se prostě nezapře. Poté však o sobě dává vědět jen nepatrně a tento projev lze navíc překrýt hudbou z audiosystému, který hraje slušně. 

Ale pojďme se rozjet. Pedály jdou pěkně zlehka, spojka je poměrně měkká. Za to řazení je překvapením. Jde hladce a přesně, dráhy nejsou zbytečně dlouhé. Žádný ze stupňů nikde nehledáte. Trošku mi vadí přeposilované řízení, ale primárním teritoriem Corsy bude město, a tak je to pochopitelné, sportovní režim vše navíc lehce vylepší. Při klidné jízdě panuje na palubě opravdová pohoda. Motor skoro neslyšíte a ani aerodynamický hluk vás nijak extrémně rušit nebude. Auto jede jistě, nijak se nehoupe a dokonce máte na českých okreskách, že je snad někdo opravil (bohužel neopravil). Jenže my máme k dispozici verzi GS-line a tudíž by byl hřích Corsu trošku nepotrápit. A jí to vůbec nevadí! Motor se s chutí nechá vytáčet, sázíte jeden kvalt za druhým a najednou se divíte, kolik už jedete, auto rychlost vůbec nedává najevo. V zatáčkách dodává rozumnou jistotu a chová se čitelně. Až na limitu se začíná projevovat mírná nedotáčivost. Reakce na plyn je bryskní a motor se hezky sbírá již od nízkých otáček. Navíc zde máte již zmíněné magické tlačítko SPORT. No, na charakteru řízení a jízdy moc změnu necítím, jen zvuk je více dunivý. Každopádně zasportovat si při cestě domu nebo jen tak pro radost zvládá perfektně a přitom vám nebude chtít proklepat celé tělo. Co se týče brzd, nemám námitek, mají rychlý nástup a auto krotí bez větších obtíží. Ideální cestovní rychlost se v případě Corsy pohybuje do 150 km/h, v takovém případě poskytuje Corsa komfort i jistotu. Určitě ale nepočítejte s tím, že budete aspirovat na vládce levého pruhu, k tomu Corsa prostě není určena.

Nakonec bych se ještě zmínil o asistenčních systémech. Těch umí nabídnout Corsa opravu hodně. Vypíchnu jen dva. Světla LED Matrix svítí brilantně, jsou plně automatické, ve tmě vás jen tak něco nepřekvapí a v této třídě jde rozhodně o unikát. Z asistentu jízdy v pruzích jsem však mírně v rozpacích. Do města je spíše nevhodný. Chová se trošku zbrkle, na dálnici se ale chová již lépe. Zejména pak při večerní cestě domu z práce, kdy ještě přemýšlíte co a jak, vás mírně koriguje do pruhu a pokud stále neposloucháte, decentně připomene, že byste měl držet volant, protože Corsa sama řídit ještě neumí.

ZKOUŠKA BĚŽNÉHO DNE…

Pro Corsu jsme si připravili takový klasický denní scénář pro ilustraci toho, pro koho a kam se Corsa hodí… Byl to takový hezký pátek. Ráno pěkně nasněžilo a nás čekala cesta do práce. Hned po nastartování zapínám výhřev sedadel i volantu a topení naplno. Jedeme opatrně, auto hlásí, že to může klouzat. Jízda ve sněhu ale ani tak není problémem. Při razantnější jízdě zasahuje ESP. Po chvíli už mám ruce v teple, sedačka hřeje a topení začíná fungovat asi po 3 minutách. Krizové ráno jsme přežili. A hurá do další výzvy. Po práci na nákup. Masová panika na parkovišti nahrává Corse, je malá a mrštná. Než se několik SUV zorientuje v úzkých uličkách, my už bloudíme mezi regály. Zde chválím parkovací asistent, kombinace senzorů a kamery vám parkování hodně usnadní. Kufr hravě pojme nákup a jedeme domů, zabalit se a vyrážíme ve dvou na víkend. Sníh ze silnic je pryč, a tak to vezmeme svižně. Čeká nás 120 km, většina po dálnici. Do kufru přidáme dva “příručáky”. Corsa je zatížená, ale na dynamice jí to úplně neubírá. Chování v zatáčkách je beze změn. Podvozek se chová stále stejně, takže pokud si nedáte vajíčka na plato kufru, nic vás limitovat nebude. Po dálnici kopec nekopec drží 130 na tempomat i na nejvyšší rychlostní stupeň, předjíždění není problémem. Po hodině a půl jsme v cíli. Rozhodně nejsme rozlámaní. Cesta byla příjemná a výslednou denní spotřebu 6,6 l/100 km považuji za  je přijatelnou. Byť návraty v neděli nemusím, na cestu zpět se těším.

ZÁVĚREM: DO MĚSTA I (NE)POHODY JE IDEÁLEM…

Corsa GS-line je opravdu holka pro všechny. A to nemyslím nijak hanlivě. Není to hot-hatch, ale sportovní geny nezapře. Není ani měkkou a komfortem překypující kabelkou, přitom vás povozí ve velkém stylu. A mně se tohle líbí. Je to dobrá společnice na každý den. Ráno, až budete spěchat do práce, si z cesty uděláte menší rally erzetu, večer se pak poklidně odvezete domů. Objede s vámi všechny nákupy, návštěvy a kdo ví co ještě a ani nebude chtít, abyste si k ní pořídili vlastní čerpací stanici. V klidu jsme se pohybovali se spotřebou okolo 5 l/100 km, při sportovní jízdě jsme se přehoupli lehce přes 8. Když k tomu připočtu slušnou výbavu, šmrncovní vzhled a cenu naší specifikace začínající těsně pod 400 tisíci – výsledek mi dává víc než smysl.

Další články

Opel spustil kampaň na 500 vozů. Corsa od 399 990 Kč, Frontera od 499 990 Kč, bonus na palivo a pětiletá záruka

Opel spustil kampaň na 500 vozů. Corsa od 399 990 Kč, Frontera od 499 990 Kč, bonus na palivo a pětiletá záruka

Opel v Česku spustil kampaň Opel 500 – akci omezenou na prvních 500 prodaných vozů. Ke zvýhodněným cenám přidává bonus 10 000 Kč na palivo, pětiletou záruku a financování s 0% úrokem. Akce platí na celé portfolio značky od Corsy po Grandland, podle českého zastoupení značky.
Opel Astra Sports Tourer 1.5 CDTI – poslední z rodu německých

Opel Astra Sports Tourer 1.5 CDTI – poslední z rodu německých

Opel Astra je stálicí na nebi vozů nižší střední třídy už dlouhé roky - ve své sedmé generaci se vyrábí od roku 2015 a stále jde v kategorii aut této třídy o jeden z nejlepších vozů. Na test jsme měli verzi Sports Tourer ve verzi Elegance s tříválcovým naftovým motorem 1.5 CDTI s výkonem 90 kW a teoretickou spotřebou kolem 4,5 litrů nafty. Jak obstojí klasicky střižená karoserie s tříválcovou naftou v našich očích?
Opel konečně ukazuje novou Insignii. Prim hrají technologie

Opel konečně ukazuje novou Insignii. Prim hrají technologie

Níže se v galerii můžete podívat na fotky zbrusu nové Insignie, která si ovšem premiéru odbude až během ledna příštího roku. Stane se tak na autosalonu v Bruselu, který proběhne 10. až 19. ledna 2020. Proto si Opel úplné detaily o autě ještě nechává pro sebe, ale něco už přeci jen prozradil.
Opel spouští prodej nové Corsy. Pořídit se dá pod 300 000 Kč

Opel spouští prodej nové Corsy. Pořídit se dá pod 300 000 Kč

Nová Corsa si odbyla světovou premiéru na autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v září 2019 a byla čtenáři německého magazínu AutoBild zvolena „Firemním vozem roku“ ve třídě malých automobilů. To je sice chvályhodné, ale asi se shodneme na tom, že na našem trhu nejde o ocenění, ale o výbavy a ceny. A ty Opel nenastavil vůbec špatně!
Opel modernizoval Astru. Nabídne ji s novými tříválci

Opel modernizoval Astru. Nabídne ji s novými tříválci

Pokud byste se na model Astra podívali jak ve verzi před, tak po faceliftu, v rámci designu narazíte jen  na minimum změn. To důležité se odehrálo hlavně pod kapotou, ale také v nabídce výbav. Po nahlédnutí do ceníku zjistíte, že základní verze je o něco dražší než před faceliftem. S tříválcem 1,2 Turbo, který je naladěný na 110 koní a pracuje s šestistupňovým manuálem, vyjde na 399 900 Kč. Pokud zatoužíte po kombi, připlatíte si 30 000 Kč.

Opel Combo Life 1.5 CDTI: life jako život (na palubě)

Ať se v dnešních dnech řekne Berlingo, Rifter nebo právě námi dnes testované Combo Life, jde o často skloňované modely. Snad bych si i mohl položit řečnickou otázkou „Čím to?“ Budete se divit, ale přesnou odpověď takto na začátku testu nemám ani já. Do jisté míry možná jde o revoluční auta, v prvé řadě jsou to ale sesterští konkurenti, které všechny najdeme na českém trhu v užitkové i osobní verzi (tedy s výjimkou Riftera, jehož užitková verze se tradičně nazývá Partner). A právě ta „lidstější“ verze, kterou konkrétně Opel schovává pod označení „Life“ má způsobit velké terno. Trh MPV totiž při nejmenším stagnuje a nabídka v segmentu se naopak dosti zužuje. V případě velkých, komfortních a převážně designových kousků se poměrně očekávatelně přechází na SUV. Své o tom ví i celý koncern PSA, crossovery všech velikosti nabízí Citroen 2 a Peugeotem s Opelem hned tři, každý je trochu jiný, byť se základem velmi přibližují. Kde se v celé koncepci ale bere prostor pro „dodávkovité osobáky“? Odpověď může být jednoduchá i složitá v jednom. Smysl nového Comba (a jeho sourozenců) je především v praktičnosti, vše ostatní je tu podružné nebo při nejmenším ne tak důležité. Je to vidět hned na první pohled, o něm se zmíním ale až za chvíli. Zároveň je Combo pořád o dost levnější než podobně velké SUV, troufám si navíc tvrdit, že takový vnitřní prostor v modelové řadě nenabídne ani nejvýše postavený Grandland X, kterého jsme shodou okolností testovali zrovna nedávno. Zajímalo nás mimo jiné, co může tato osobní dodávka v 21. století nabídnout a jaké jsou výhody zástavby moderních technologií včetně osmistupňové automatické převodovky.
Dongfeng BOX – když se elektromobil jmenuje po svém tvaru

Dongfeng BOX – když se elektromobil jmenuje po svém tvaru

Když mi do redakce dorazil klíč od Dongfeng BOX, udržel jsem si naději na osvěžení v segmentu dostupných elektromobilů. Už jen název „BOX“ působí trochu jako „no jo, je to auto a má to krabicovitý tvar“, což mě připravilo na to, že nebudu čekat sportovního fešáka. Přesto – po tom, co jsem si vůz půjčil na pár dní, musím říct, že první dojem byl… všelijaký. Na jednu stranu mě auto překvapilo, na druhou stranu mi nezapadlo tam, kam bych ho osobně dosadil.
BYD Seal 5 DM-i: Elektrický elegán, který vás baví i šetří

BYD Seal 5 DM-i: Elektrický elegán, který vás baví i šetří

Měl jsem možnost pár dní jezdit s novým BYD Seal 5 DM-i. Upřímně, těch nových značek je v posledních měsících o dost víc, než na co jsme byli doposud zvyklý a jejich hlavní devizou je povětšinou nízká cena, takže moje očekávání od BYD, byť vím, že se jedná o největší čínskou automobilku, nebyla vysoká. Jenže už po prvních kilometrech mi bylo jasné, že tohle není žádný pokus, ale naprosto vážně míněné auto, které má ambici postavit se zavedeným německým a korejským hráčům nebo dokonce Tesle. A co víc – v některých ohledech jim dýchá na záda víc, než by se jim možná líbilo.
Toyota Camry – proč přehlížíme to, co je opravdu dobré

Toyota Camry – proč přehlížíme to, co je opravdu dobré

Toyota Camry je po světě pojmem. Díky její spolehlivosti a pohodlí se v předchozích sedmi generacích prodalo víc než 15 milionů vozů. Camry nemáme na test poprvé, protože i nás učarovala svým pohodlím, spotřebou a klasickým stylem. Dnes testované auto je označováno jako osmá generace, jde ale o větší facelift předchozí generace.
Hyundai Kona: Stylový měšťák, který se nebojí okrsků

Hyundai Kona: Stylový měšťák, který se nebojí okrsků

Když se řekne „městský crossover“, většina z nás si představí auto, které zapadne. Neobtěžuje, neurazí, a hlavně se vejde do každé mezery mezi obrubníky. Hyundai ale v posledních letech ukazuje, že to jde dělat i jinak – že i auto do města může mít šmrnc, osobnost a dokonce i radost z jízdy. A právě s tímto očekáváním (a lehkou dávkou podezření) jsem si půjčil Hyundai Kona nové generace. Týden s ní mi ukázal, že i když vás auto neuchvátí na první pohled, může si vás získat postupně. Pomalu. Jako káva bez cukru, která nakonec chutná nejlíp.
0Porovnávač