Jako blesk z čistého nebe přišel před šesti lety ostrý model i30 N. A hned první pokus automobilky o hot-hatch dopadl na výbornou. Díky příznivé ceně, zajímavému stylingu a technickým parametrům se ihned stal snem mnoha petrolheadů. Předloni jsme měli na test i30 N hatchback s manuálem, teď nastal čas sáhnout po variantě fastback ve spojení s dvouspojkovou automatickou převodovkou a vyzkoušet i tu.

Vloni prošla I30 N drobným faceliftem, který lehce doladil vzhled, a i když na některých částech už je ten věk docela znát, tak v té ikonické světle modré zůstává “enko” stále moc pěkné. Zvenku je navíc esko doplněno decentními doplňky v červené barvě, které mu opravdu sluší. Kombinace té modré, černé a červené je perfektní. Méně decentní jsou obří 19 palcová kola s červeně lakovanými třmeny brzd, obalené do tenkých 235 mm širokých gum s profilovým číslem 35. Především ta kola, společně se zadním difuzorem a tlustými výfuky prozrazují, že tohle auto je trochu více než ta rodinná i30, kterých vídáme tolik na ulicích.

Uvnitř toho naopak tolik obdivuhodného není. Snad kromě parádních sportovních sedadel. A osvětlené logo N na jejich opěradlech je snad i nádechem prémiovka. Ale na palubní desce nebo na dveřních panelech by člověk marně hledal nějaké velké změny. A i na kvalitu interiéru by se místo pro kritiku našlo. Ale - a tím to spláchneme hned na začátku - tady to není na místě. Cenovka i30 N je tak příznivá v porovnání s tím, jakou techniku a jak vyladěné auto dostanete, že by naopak ten interiér mohl být i horší a stejně by jej z piedestalu nesundal. Tady se utrácelo za všechno, co souvisí s jízdním zážitkem. A věřte mi - když tlačíte plyn na podlahu, otáčky letí nahoru, z motoru se line skvělý zvuk, z výfuku se ozve zapraskání, na tachometru máte kolem stovky, motor má síly na rozdávání a do toho se perete s volantem na výjezdu ze zatáčky, tak to opravdu plasty rukou nehladíte a nemačkáte. 

Od první chvíle, kdy se studený motor probudí a začne si bublat, od první chvíle, kdy uvedete stroj v pohyb řešíte jiné věci, než dveřní výplně a jejich materiály. Vnímáte tuhé sedačky, tuhé řízení, tuhý podvozek, který ale překvapivě není nepříjemný ani ve městě. Co prakticky nevmímáte, je změna rychlostí skvělé automatické dvouspojkové převodovky. I30 N si jen tak bublá a s minimálními otáčkami se prodírá městem vstříc silnicím, pro které byla stvořena. Za městem tlačítkem na volantu přepnu na režim N a pak se teprve dějí věci. Naprosto unikátní je rozsáhlá možnost personalizace nastavení auta. Ve třech stupních lze nastavit tuhost podvozku, tuhost řízení, odezvu motoru, zvuk výfuku, práci diferenciálu s omezenou svorností i práce převodovky. Dle popisu výrobce má převodovka DCT v tomto následující režimy režimy: N Power Shift aktivuje maximální rychlost řazení a intenzivnější zvuk (vypínáním zapalování, klapkou ve výfuku i elektronickým zvukovým generátorem) při přeřazení, pakliže je při akceleraci plynový pedál stisknutý na více než 90 %. N Grin Shift umožňuje po dobu 20 sekund využít funkce over­boost pro maximální krátkodobou akceleraci. Funkce N Track Sense Shift rozpozná, že se enko nachází na konkrétním závodním okruhu a pomocí databáze okamžiky řazení přizpůsobí dané trati a chování řidiče. Neuvěřitelné, že?

Perfektní je mechanické sladění tuhého řízení a tužších brzd. Pokud je třeba maximálního výkonu jen na pár vteřin, tak k tomu slouží výše popsané speciální tlačítko s tajemnými písmenky NGS. Tím se aktivuje funkce N Grin Shift. Ta vám na 20 vteřin dodá maximální výkon, a jak slovo Grin napovídá, vykouzlí vám úsměv na tváři. Od 2 tisíc otáček už se turbo do válců opírá a zvuk z motoru vyplavuje endorfiny do mozku velkém, to, jak těch 353 Nm tlačí auto dopředu. Na stovce je 6.1 sekund a maximální rychlost je omezená na 250 km/h. Tohle prostě uděl radost každému.

Sedačky jsou výborné a skvěle drží tělo v zatáčkách. Fascinující je, jak auto hltá silnici a jak intenzivně umí díky efektnímu práskání do výfuku přenést pocity na řidiče. Pneumatiky drží jako přibité, ale zvláště za studena a na mokré silnici je potřeba hlídat volant, protože auto si za něj rádo zatáhne. Hlavní neznámou tohoto modelu však byla převodovka. A musím říct, že mne  velmi příjemně překvapila. V normálním režimu řadí plynule a nejančí při každém stlačení plynu. Opírá se o sílu motoru a umí ji využít. Ve sportovních režimech pak drží otáčky motoru výše, ale ne v nějakých zbytečných výšinách. Krásně se přizpůsobí stylu jízdy. Když do zatáčky přiletíte rychle a prudce brzdíte, reaguje i převodovka agresivně a otáčky má připravené hodně vysoko. Díky tomu motor okamžitě reaguje na plyn. V tom jejím nejostřejším režimu tak moc prioritizuje zrychlení, že ani nečeká na plynulý přechod stupňů a někdy docela slušně cukne. 

i30 N je koncentrovaná motoristická radost. Jeho nevýhodou je, že je až příliš dobré do běžného provozu. Jeho limity jsou zcela jinde než pravidla silničního provozu, nebo možnosti našich silnic, z toho důvodu může být třeba zajímavější Ford Fiesta ST. Ale silnou stránkou I30 N je nejen jeho design, ale i skvělá technika včetně diferenciálu Torsen v Performance verzi. Pochvalu získává i automatická převodovka. Je opravdu dobrá. Musí být těžké si vybrat - na jednu stranu jako pravověrný petrol head budete tvrdit, že do takového auta patří manuál v každém případě. Já to taky tak měl. Pak jsem se ale svezl s tím výborným automatem a možná bych byl ochoten svůj názor změnit. Díky velmi pokročilému nastavení jízdních režimům nabízí často neslučitelné požadavky na praktičnost, univerzálnost a sportovnost a může úplně v pohodě sloužit jako jediné auto v rodině s poněkud vyšší spotřebou paliva, která bude dlouhodobě mezi 8 a 10 litry. Spíše k těm 10. Dobrá je i cena, která se v tomto lepším výbavovém stupni Performance i s tímhle skvělým automatem pohybuje kolem 900 tisíc, podobně jako o třídu menší Fiesta ST.