Hyundai Staria Luxury - svezení jako žádné jiné, ale zavazadla nechte doma
Velkoprostorové auto je snem mnoha. Po tom, co kategorie vozů MPV upadla v zapomnění, už se zájemci o neomezený prostor musí obracet k osobním verzím dodávek, za které jsou ochotni (nebo musí) zaplatit nemalé částky. Své o tom ví Volkswagen s Multivanem, Mercedes s Vianem, ale také námi testovaný Hyundai se Starií. Ta při uvedení na český trh lákala na výrazně nižší cenu než tolik populární multivan. Navíc disponovala naftovým motorem, který tenkrát nový Multivan ještě nenabídl. Doba se změnila, Multivan už “naftičku” nabízí, ale naopak diesel ve Starii pěje labutí píseň, aby byl nahrazen benzínovým motorem. Co ale zůstává je relativně příznivá počáteční cena. Staria totiž začíná na 900 tisících Kč ve verzi Comfort. Verzi s 9 místy jsme testovali v loňském roce, teď přišla na řadu nejvyšší výbava Luxusy s bezkonkurenčními sedadly ve druhé řadě.
Podívejte se na to auto. Řekli byste, že z koncepce jednoprostorového minibusu lze vytvořit takhle unikátní design? Ten skvělý nápad s tenkou linkou na přídi a hlavními světly schovanými v mřížce chladiče je obdivuhodný. Velmi nízký ponton karoserie vytváří jak originální vzhled, tak velmi vzdušný interiér. Navíc s designovým paketem Brass Chrome jsou některé části karoserie (logo, zrcátka, orámování světel) vyvedené v mosazné barvě a s tou stříbrnou barvou to jde skvěle dohromady. Elektricky ovládané jsou nejen boční dveře, které mají velmi tiché zámky i posun, ale i ta obří zadní výklopná stěna je elektrická.
Uspořádání interiéru verze Luxury je především o druhé řadě. Posuvná/sklopná ultra luxusní sedadla nabízí takový komfort, jaký jinde nenajdete. Ve třetí řadě je “obyčejná” lavice pro tři. Všechna sedadla jsou potažena krásnou béžovou kůží. Na první pohled to vypadá fantasticky. Ta světlost, ta kvalita potahů, ty možnosti nastavení, ta vzdušnost. Velkým zklamáním je zavazadlový prostor o objemu 117 až 431 litrů. Oproti 9 místné verzi s 831 - 1 303 litrů je to velký a nečekaný rozdíl. Je to dáno dvěma věcmi. Tím, že zadní lavice není snadno vyjímatelná a tím, že se může pohybovat jen v takovém rozmezí, aby neomezovala druhou řadu. Protože když někdo v těch kouzelných sedadlech někdo leží, tak potřebuje zhruba 2 metry délky.
Momentálně probíhá doprodej naftových jednotek 2,2 CRDi, která bude nově nahrazena benzínovou 1.6 T-GDI. Námi testovaný naftový motor můžete kombinovat s manuální nebo automatickou převodovkou a pohonem předních, nebo všech kol. Motor dosahuje 130 kW, ale hlavně mocných 430 Nm v rozsahu 1500 až 2500 otáček. Díky tomu dosahuje zrychlení na stovku za 12,5 vteřiny a v režimu WLTP má chtít 8,1 až 8,5 litrů nafty na sto km. Nadšení trochu krotí pohled do technických údajů, kde se dozvídáme, že pohotovostní hmotnost je 2300 kg, co rozhodně není málo.
Už jsem to nastínil výše, ale uvnitř zažijete jedno překvapení vedle druhého. Od krásných béžových kožených sedadel, přes semišové obložení interiéru, přes krásný výhled do všech stran, spoustu úložných míst, dvě panoramatická okna až po skvělou komfortní výbavu včetně odvětrávaných sedadel. I těch v druhé řadě. Ta se mohou rovnat první třídě letadel. Odvětrávaná, vyhřívaná, sklopná s elektricky ovládanou podnožkou. S výhledem na hvězdy a dvěma loketními opěrkami. Samozřejmě každá sranda něco stojí a tou cenou, kterou zaplatíte, je zmíněné omezení kufru, protože zadní řada nejde moc posunout dopředu (aby neohrozila ta křesla). Umí sice vyklopit sedák směrem vzhůru, umí přiklopit zadní opěradla, ale když jsem rodičům chtěl převézt lednici, která měla půdorys 60cm x 60 cm, takovou hloubku se mi kufru vytvořit nepovedlo. Kufr má maximální hloubku asi 50 cm. Ups. Při dalším studování nacházím ještě kameru do zadní části interiéru, odposlech v rámci vozu, 360 stupňový kamerový pohled kolem vozu. Nechybí řada nabíjecích míst a držáků nápojů pro přední i zadní řady. Není si na co stěžovat. Teda je. Na předních sedadlech, speciálně na tom řidičově, mi chyběla levá loketní opěrka. Člověk tak nemůže sedět zcela vzpřímeně a symetricky.
Po nastartování se ozve dobře slyšitelný klapot naftové jednotky. Tlačítkem volím směr jízdy a s prokluzujícím hydroměničem se úplně plynule rozjedu. Krása. Převodovka řadí velmi plynule, často nechává otáčky konstantní, a tak jsou změny stupňů prakticky neznatelné. Když plyn jen lechtáte, pohybuje se v rozmezí 1500 až 2000 otáček a Starie se opravdu sametově pohybuje. Ale stále je docela cítit ta váha. Hlavně na tom, jak naftová jednotka supí a pak i na tom, jak Staria plachtí. A také na spotřebě. Na dálnici motor točí 2 tisíce otáček a dočkal jsem se podobné spotřeby, jaká byla na dlouhodobém počítadle, kolem 9,5 litru. V tu chvíli je cítit, že motor už má té hmotnosti i toho odporu celkem dost a i na palubě se zvedne hladina hluku. Radši jsem proto zvolnil a na adaptivním tempomatu nastavil 115 km/h. Kromě snížení hluku klesla výrazně i spotřeba a na konci dálnice jsem viděl hezkých 7,5 litru na sto. Když jsem jel velmi defenzivně mimo obec, viděl jsem i 6,5 litru. To už ale chce velké soustředění a předvídavost. Jinak, co se týče hluku uvnitř, ten je do cca 100 km/h velmi nízký, pak ale začne docela rychle růst.
Přiznám se, že tahle verze mne trochu zklamala ještě menší variabilitou interiéru než 9 místná verze, u které už jsem měl řadu výhrad. Chápu, že to není typický rodinný vůz, ale neumím si představit ani variantu taxi nebo nějaké přepravní služby, když se do kufru vejde tak málo nákladu. Co se týče jízdních vlastností, výbavy, komfortu, ale i řízení, lze jen těžko něco kritizovat, celé to funguje velmi dobře a určitě chybu neuděláte. Jak bylo uvedeno v úvodu, naftová varianta končí a nahradí ji 1.6 T-GDI. To si trochu myslím, že bude další mínus, protože jestli naftová verze jezdí za 9 litrů, tak ta benzínová bude jezdit určitě za 10, možná za 11 litrů. Určitě se zlepší zvuková kulisa, ale myslím, že ta spotřeba bude až moc vysoká, byť půjde o hybrid.