IONIQ 5 vypadá na první pohled jako malý hatchback se zajímavými retro prvky, ale ve skutečnosti jde o vrcholný elektromobil značky Hyundai s rozměry aut vyšší střední třídy. Retro tvary jsou skvělým nápadem a IONIQ 5 sbírá obdivné pohledy všude, kde se objeví. K tomu nabízí výkonné motory na obou nápravách a dostatečně velkou baterii. A také velmi rychlé nabíjení. Tenhle recept na úspěšný vůz je sice okořeněný peprnou cenovkou, ta je ale na dohled od podobných vozů jiných značek. Může tenhle technologický klenot dostat jiné než skvělé hodnocení? 

Rovnou prozradím, IONIQ 5 je velmi dobré auto. A přesto jeho test není úplně jednoduchý. Podobně jako u nového Multivanu by článek mohl být třikrát tak obsáhlý a popisovat jen komfortní a elektronické funkce a úplně ignorovat to, že IONIQ 5 je pořád vlastně autem. Popis řady prvků výbavy je tak rozsáhlý, až se nechce věřit, že tohle je stále Hyundai. Rychlost, s jakou značka Hyundai dohání a možná už předehnala své konkurenty, je neuvěřitelná. IONIQ 5 se navíc vyvaroval všech těch přešlapů moderních aut jako integrované klimatizace, pomalého infotainmentu nebo překombinovaného ovládání. Naopak v řadě oblastí ukazuje ostatním, jak na to. Třeba v té rychlosti nabíjení nebo v nabíjecí křivce. Takže co tady budeme hledat za pihy na kráse? Tak se pojďme podívat na vůz, který je svými parametry až podezřele podobný Enyaqu Coupé a nabízí se i za velmi podobné peníze. Za nemalých 1,6 milionu. 

Začneme netradičně nepořádkem v mé hlavě, který IONIQ 5 vyvolal. Hyundai pro vás vyrobil auto, které z dálky vypadá jako malý hatchback. Vypadá malý, ale malý rozhodně není. 4,6 metru délky a třímetrový rozvor je pořádný kus železa. Vypadá jako designový klenot, zpracování světel mi přijde jako z jiného světa, ale spodní část nárazníků (v té naší barevné kombinaci) je taková trochu podivná až obyčejná. Interiér voní kůží, zadní sedadla jsou elektricky posuvná, všude hezké materiály, přední sedadla se umí sklopit do relaxační polohy včetně kolenní podpěry, ale to provedení voliče směru jízdy mne teda vůbec nezaujalo. Ba naopak. IONIQ 5 se sice pyšní frunkem (předním kufrem), ale lezete do něj stejným táhlem pod palubní deskou, jako se leze do spalovacího motoru obyčejného auta. A tím to jen začíná.

IONIQ 5 je typický elektromobil vyšší třídy dnešní doby. S cenou začínající kolem 1,1 milionu s menší baterii a pohonem zadní nápravy až po 1,6 milionu s maximální výbavou, větší baterií s kapacitou 77 kWh, WLTP dojezdem 507 km a pohonem obou náprav s obřími 605 Nm. Jak je tomu u elektroaut běžné, ta síla je dostupná ihned a prakticky kdykoliv. To zrychlení z nuly na 100 km/h za 5,2 vteřin si možná představit umíte, ten náhlý kopanec po stisknutí pedálu plynu už spíše ne. Nabíjecím výkonem až 220 kW strčí do kapsy německou i francouzskou konkurenci vcelku hravě. Poslouchat na internetu, že nechcete trávit mládí na 50 kW “rychlo” nabíječkách? Tak si kupte IONIQ 5 a můžete nabíjet 220 kW a nabijete z nuly na 80% do 20 minut. Takových nabíječek zatím není moc, ale budoucnost je spíše na vaší straně. Nabíjení 220 kW zvládnete až do 50% a do 80% baterie to bude pořád 150 kW. To je na míle vzdálené koncernovým sourozencům.

Z pohledu komfortu jízdy asi nepřekvapí, že IONIQ 5 nepřekvapí. Jde o nezáludné auto, které na velkých 20 palcových poskytuje skvělý komfort kombinovaný s tichým interiérem. Takové ticho zažijete jen v drahých elektroautech. Všestranně elektricky nastavitelné, vyhřívané a odvětrávané sedačky, velmi dobrý rozhled do stran, množství odkládacích míst nadprůměrné. Skvěle je vyřešena středová loketní opěrka s držáky nápojů. Jízda po městě se dá zvládnout klidně kolem 13 kWh a na baterii ujedete přes 500 km. Pomáhat vám budou všichni možní asistenti. Od vyparkování - stačí držet tlačítko uvnitř vozu a auto vyparkuje i z malé mezery, přes adaptivní tempomat s podporou pro jízdu v koloně, držení v pruhu atp. Na dálnici pak potěší zobrazením detekce mrtvého úhlu na obřím head-up displeji, takže nemusíte prakticky koukat do zpětných zrcátek. Head-up displej promítá instrukce z navigace “jakoby” na silnici pomocí rozšířené reality, stejně jako varování, pokud jste blízko auta před vámi. Na dálnici je také podpora automatické změny jízdního pruhu, přebírání rychlostních limitů z navigace atp. Trochu vadí neustálé malé korekce asistenta pro jízdu v pruzích, který jakoby lehkými pohyby na volantu zjišťoval, jestli jste stále bdělí a jestli volant stále držíte. Úplnou “machrovinkou” pak je ovládání auta z dálkového ovládání. Buď jede jen dopředu dozadu (k vyparkování z řady aut) nebo existuje dokonce možnost auto nechat zcela samostatně zaparkovat - podpora je podélného, i příčného parkování. Prostě jen pomůžete nalézt parkovací místo, to označíte na displeji a vylezete z vozu a on sám zaparkuje. A to jsou přesně ty prvky výbavy, které vás odvádějí od toho, že je to pořád ještě auto. A řada z nich se také hodí více do reklamy, než do života :-)

Na konci dálnice uvidíte pravděpodobně spotřebu zhruba 21 kWh na sto km, takže dálniční dojezd je kolem 350 km je úplně v pohodě. Na 220 kW nabíječce pak nabíjíte rychlostí přes 1000 km/h, takže za 15 minut máte 250 km a můžete pokračovat. Ioniq se umí blýsknout i mimo obec, kde je mu v pohodě stačí kolem 16 kWh. Tepelné čerpadlo v zimě zajistí menší zkrácení dojezdu. Neodolal jsem a vzal ho i do krušnohorských serpentin. Tlačítkem na volantu lze přepnout na sportovní režim (proč tohle přepínání na volantu nemá každé auto a je potřeba hmatem hledat tlačítko na středové konzoli). Ten zostří reakce na plyn a při každém zrychlení zapojí i přední motor, který v ostatních režimech spíše podřimuje. Je úžasné, jak elektronika umí využívat možnosti pohonu obou náprav, jak přední umí ze zatáčky vytáhnout, ale zároveň zadní se nebojí zatlačit a tak člověk má pocit velmi příjemného lineárního zátahu obou motorů a hlavně dobré ovladatelnosti 2 tunového auta. Samozřejmě mnohem menší zábava je zkrotit příliš velkou nájezdovou rychlost, než tomu v půlce zatáčky trochu naložit a jen se kochat prací protiprokluzového systému. Jediné, co se pak lesem ozývá je lehké kvílení pneumatik 255/45 R20. 

Tak a máme tu závěr. On se ten závěr u těch aut za 1,7 milionu nepíše úplně snadno. Jde o vrcholnou výbavu, vrcholného modelu značky. Jak by to mohlo být špatné? Není. Je to uživatelsky parádní auto, řízením jako takovým možná nenadchne, ale to není cílem. Cílem je extrémně pohodlná a tichá přeprava, to splňuje na jedničku. V kombinaci s rychlým nabíjením a velkou baterií ukazuje, že elektromobilita není jen o nabíjení. Všechny ty technologie po malých krůčcích naznačují, že autonomní řízení bude jednou realitou. Velmi odvážný, ale parádně ztvárněný retro design je úplný protipól těm amébám od VW. Za to smekám klobouk. Líbí se Vám? Chcete elektromobil? Nevidím důvod, proč by jím neměl být IONIQ 5.