Škoda Fabia 1.5 TSI Monte Carlo - velké malé auto

Fabia je motorem českých silnic už přes 20 let. Ve čtvrté generaci dospěla, dostala spoustu pokročilé elektroniky, větší rozvor a zlepšil se i komfort jízdy. Bohužel si také odbývá derniéru před nástupem elektromobilu podobné velikosti. V naší garáži se už zastavily dvě Fabie této generace - 70 kW 1.0 TSI s pětirychlostní převodovkou a 81 kW 1.0 TSI s automatem. Dnes máme v testu nejlepší aktuálně nabízený kousek a to výbavový stupeň Monte Carlo s 1.5 TSI a převodovkou DSG. Pojďme na to.

Než se zhrozíme nad tím, kolik tahle Fabia stojí, pojďme se zamyslet. Dnes je Fabia nejmenší škodovkou a všichni na ni jako na malé auto nahlíží. Díky tomu pak pláčou nad vysokou cenou. Ale Golf šesté generace byl téměř stejně velký jako tohle “malé” auto - měl jen o 14 mm větší rozvor! S podobným motorem a převodovkou DSG stál přes 610 tisíc korun a průměrný plat byl přitom o 40% nižší než dnes. A pod ním byly v té době ještě další dva modely - Polo a Up!, který je menší o neuvěřitelných 56 cm! Měřítkem tehdy byl prostor na zadních sedadlech, posaz za volantem a nabídka výbavy. A teď tu máme tu malou Fabii, která má vzadu před koleny spoustu místa, měří 4100 mm, a můžeme v ní mít 150 koňový motor s automatem, adaptivní tempomat, dvouzónovou klimatizaci, full LED světla, panoramatickou střechu a pytel další výbavy. O povinné výbavě - ESP, ABS, eCALL ani nemluvě. Nebo až 9 airbagů. Fabie už není žádné “economy car”. Když se podíváte na detaily, jako dělená zadní světla, vypracování čalounění sedadel, materiály palubní desky, zpracování volantu - takhle nevypadá malé levné auto. A tak to cenové rozpětí od 349 tisíc do zhruba 700 tisíc za naši verzi je relativně odpovídací i s přihlédnutím k dnešní situaci. Takže tolik na začátek, abychom si vymezili půdu, ale také nastavili to, že na Fabii můžeme koukat poměrně přísnou optikou.

A ještě poslední vzdech na tím mým “Fabia už není malé auto”. Ani po přímém přesednutí z 3x dražšího Enyaqu Coupe jsem neměl nějaký zásadní pocit ztráty pohodlí. Přesednete z toho auta, které si většina lidí nemůže dovolit, do “obyčejné” Fabie a říkáte si: “Co mi vlastně chybí”? Ve městě je auto tiché, dobře se v něm sedí, je pohodlné a malé rozměry jsou spíše výhodou. Jediné, co vás možná bude trochu zlobit, jsou rozjezdy, ale k tomu se dostaneme. Na jedno “nabití” na benzínové stanici ujedete 800 km a ani na dálnici si nepřipadáte nijak méněcenní. I hodně nad dálničními limity je auto tiché a stabilní. Přijde mi až neuvěřitelné, jak relativně blízko jsou si ty dvě auta, která jsou ale na opačném konci jak z pohledu ceny, tak z pohledu třídy. To také nebylo ještě nedávno úplně běžné! Konec teoretizování. Jdeme na tu Fabii. Jaká je?

Dobrá. Velmi dobrá. Volant jde nastavit v širokém rozsahu, nastavit jde bederní opěrka, oba lokty leží na opěrkách. Tlačítkem probouzíme čtyřválcový motor 1.5 TSI se 110 kW a 250 Nm, který známe z řady jiných koncernových aut. Tady je o malinko více slyšet i cítit jeho běh uvnitř. V takovém Seatu Leon o něm nevíte vůbec. Tady tak akorát. Pomalu se rozjíždím. Převodovka autem lehce cukne ale jedem. Ty první metry se studeným motorem jsou trochu s přískokem. V loňském roce testovaná verze 1.0 TSI s DSG si ode mne moc dobrou známku nevysloužila, tak jsem si říkal, že s tím 1.5 TSI to nebude ta převodovka DQ200, a tak to nebude tak zlé. Pravdou je, že jde stále o tu samou převodovku se suchými spojkami ve verzi DQ200, ale zjevně trochu lépe naladěnou. Dle vyjádření zástupců značky "Obě zmiňované motorizace (1,0 TSI 81 kW s kroutícím momentem 200 Nm a 1,5 TSI 110kW 250 Nm) mají rozdílné průběhy momentů a pedálové charakteristiky. Software řídící jednotky DQ200 je rozdílný po stránce parametrizace, také rozdílných převodových poměrů. Rovněž se liší rozjezdy a to z důvodu náběhů charakteristik momentů obou motorů.". Faktem je, že s tou v 1.5 se lépe rozjíždí a lépe se s ní couvá. I tak se některé neduhy stále projevují. Musím se přiznat, že jsem potřeboval najet celkem dost kilometrů, abych si na tu převodovku udělal názor.

Faktem je, že je třeba se s ní naučit jezdit a někdy je potřeba být na tom plynu velmi citlivý, aby převodovka udělala to, co se po ní chce. Chystáte se předjet a nelíbí se vám, že z těch 1500 otáček se auto nerozjede? Prošlápnete plyn, převodovka si podřadí třeba o tři stupně a vyžene otáčky do nesmyslných výšin a vy jen cítíte jak při zrychlování nad 5500 otáček motor vadne. Ne, vy chcete kolem čtyřech tisíc, tam to táhne úplně parádně. Jenže tohle vysvětlit pohybem pedálu není úplně snadné a tak nejčastěji buď dusíte motor kolem 2 tisíc otáček, nebo vyletí k omezovači. A přitom v tom středním pásmu umí tak krááásně táhnout. Z nuly na sto kolem 8 vteřin. To je paráda. Naštěstí často stačí ťuknout do páky voliče a přepnout na režim S a to už stačí na to, aby si převodovka držela motor na dvěma tisíci, kde má chuť zrychlovat. Ale pocitu, že 150 koní vypadá trochu jinak, se nějak zbavit nemůžu.  Příplatek za čtyřválec s automatem je 80 tisíc, škoda že nelze mít tu 1.5 TSI s manuálem, to by z tohoto auta udělalo hezký warm-hatch.

Velmi zřídka kdy se uchýlím k tomu zkoušet ruční řazení na automatické převodovce, ale tady mě to opravdu lákalo, protože podvozek potenciál má, motor taky. A malá rychlá auta mě berou. Tak jsem to zkusil. Chybí pádla pod volantem a kulisa řazení na páce je obráceně (řazení vyšších stupňů je od sebe), ale i tak jsem se docela zabavil. To řazení o jeden stupeň jde převodovce skvěle, přechody jsou neznatelné, a dá se připravit přesně na tu situaci, na kterou se převodovka připravit neumí. Odřadit si před zatáčkou a když stoupnu na plyn už tam je přesně ta rychlost a přesně ty otáčky, co potřebuji. Nakonec to bylo moc hezké svezení!

Fabia je doma i na dálnici. Je tichá, úsporná a pohodlná. Dobře funguje adaptivní tempomat, který vás ale probudí ve chvíli, kdy má zastavit v koloně. Kvůli absenci elektrické ruční brzdy neumí držet auto zabrzděné. Respektive umí, ale z bezpečnostních důvodu nechce. A tak se po pár vteřinách zase rozjede a začne u toho pištět. A musíte skočit brzdě. Když už na ní stojíte, tak se vypne motor. Když brzdu zase pustíte, motor naskočí a hned se chce rozjet. To ale není úplně plynulé a je lepší ten Start-Stop vypnout a vyhnout se tak drobným přískokům. Již na zimních kolech, přesto s relativně velkými 17 palcovými disky je to svezení opravdu dobré. Osobně bych asi volil o palec menší, ale i ty větší kola jsou v pohodě. Fabie se celkem blýskla i ve spotřebě, která se držela kolem 6 litrů. Na dálnici obligátních 6,5. Mimo dálnice o litr méně při rozumné jízdě. To je hezká hodnota. 

Chybí tady spousta řečí o infotainmentu, elektronice, jízdním komfortu, ale to jsem všechno řešil v předchozích testech, tak poprosím čtenáře zajít o jeden klik vedle, na Škoda Fabia TSI 77 kW s manuální převodovkou, nebo na Škoda Fabia 1.0 TSI 81 kW s DSG. Co na závěr. Ono to asi dost vyplývá z toho úvodu. Myslím, že prokletím Fabie je to, že má dost místa na zadních sedadlech, aby odvezla celou rodinu, ale reálně se rodinným vozem nestane, protože na to nemá dost místa v kufru. Kdyby se dalo třeba o 10 cm posouvat zadní sedadlo, situace by byla dost jiná. Ale kdo by pak chtěl Scalu. Takže. Fabia je velmi dobré, velké malé auto, které si můžete vybavit přesně tak, jak chcete, případně na kolik máte peníze. Vrcholná verze se čtyřválcem 1.5 TSI je velmi kultivovaná a příjemná na jízdu, ale těch 150 koní by s manuální převodovkou bylo asi zajímavějších.