Šéf Mercedesu: emisní cíl 90 % pro rok 2035 je „skrytá stovka“

Šéf Mercedes-Benz Ola Källenius na začátku března v Bruselu prohlásil, že plánované zmírnění emisních pravidel EU ze 100 % na 90 % je ve skutečnosti jen jinak zabalená stoprocentní povinnost. Kompenzační mechanismus podle něj nedává automobilkám reálný prostor pro alternativy. Informaci přinesl finský Tekniikan Maailma s odkazem na Automotive News.

Co se změnilo v prosinci 2025

Evropská komise v prosinci 2025 představila takzvaný omnibus balíček zelené transformace. Místo původního cíle nulových emisí z výfuku u nových aut od roku 2035 navrhla 90% snížení emisí CO2. Zbývajících 10 % měly automobilky kompenzovat — například nákupem nízkouhlíkové oceli nebo využitím syntetických paliv.

„Devadesát procent se nesmí stát skrytou stovkou“

Právě kompenzační mechanismus Källenius kritizuje. Na bruselském setkání s novináři prohlásil: „Devadesát procent se nesmí změnit ve skrytých sto procent.“ Poukazuje na to, že podmínky kompenzace jsou nastaveny tak, že v praxi vedou ke stejnému výsledku jako úplný zákaz. Automobilky by musely investovat do kompenzačních opatření, u nichž je nejistá dostupnost i cena.

Číslo 250 milionů aut Källenius nezmiňuje náhodou

Källenius nepožaduje zastavení elektrifikace. Sám říká, že se nepře o to, zda emise snižovat — ale jak toho dosáhnout. Proto navrhuje zaměřit pozornost i na zhruba 250 milionů stávajících vozidel v EU. Podle něj by i malé zvýšení podílu syntetických paliv v existující flotile přineslo výrazné klimatické přínosy.

Tento argument je strategický. Mercedes-Benz v 1. pololetí 2025 zaznamenal propad zisku o 55,8 % oproti stejnému období roku 2024. Podobné ztráty hlásily i BMW, Volkswagen nebo Volvo. Evropští výrobci čelí souběhu vysokých nákladů na elektrifikaci, slabé poptávky po dražších elektromobilech a rostoucí čínské konkurence, která nabízí elektromobily za zlomek ceny.

Transport & Environment: zmírnění pravidel sníží podíl elektromobilů až o třetinu

Opačný pohled nabízí organizace Transport & Environment (T&E). Podle její únorové analýzy by při 90% cíli tvořily elektromobily v roce 2035 zhruba 85 % nových prodejů — ale v nejhorším scénáři pouze 50 %. Emise CO2 z osobních aut by přitom mezi lety 2025 a 2050 byly o 10 % vyšší než při zachování původního stoprocentního cíle.

T&E varuje, že jakékoli zmírnění pravidel umožní další prodej vozů s vysokými emisemi v době, kdy čínští výrobci masivně investují do baterií a elektrických pohonů. Cla EU na čínské elektromobily mají tento tlak zmírnit, sama ale konkurenceschopnost evropských značek nezajistí.

Källenius mluví i za celou ACEA

Källenius zastává funkci prezidenta ACEA, sdružení evropských výrobců automobilů. Jeho slova tak nelze chápat jen jako postoj jedné firmy — odráží náladu širšího průmyslu. Už v srpnu 2025 v rozhovoru pro Brussels Signal varoval před „kolapsem evropského automobilového trhu“ a volal po technologicky neutrálním přístupu k dekarbonizaci.

Prosincový omnibus balíček měl být odpovědí na tyto obavy. Källenius ale ukazuje, že automobilky ho za skutečné zmírnění nepovažují. Návrh ještě musí projít Evropským parlamentem a Radou EU — a právě v této fázi probíhá hlavní lobbing.

Brusel mezitím zpřísňuje pravidla jinde

Paralelně s debatou o emisních cílech přijal Brusel zákon Made in Europe, který podmiňuje dotace na elektromobily minimálně 70% podílem evropských dílů. Pro automobilky to znamená dvojí tlak: musejí elektrizovat flotilu rychleji, než chtějí, a zároveň nemohou jednoduše přesunout výrobu do Číny, kde jsou náklady nižší.

Mercedes v Česku: zájem o elektrické modely roste

Mercedes-Benz provozuje v Česku jednu z nejširších dealerských sítí prémiových značek. O elektrické modely je v tuzemsku rostoucí zájem — nový Mercedes GLB startuje od 1 355 200 Kč a chystané Mercedes CLA má čekací doby přes půl roku.

Debata o emisních cílech se českých zákazníků dotýká nepřímo, ale výrazně. Pokud by se evropské automobilky dostaly pod finanční tlak kvůli kompenzačním poplatkům, promítlo by se to do koncových cen. Naopak uvolnění pravidel by mohlo zpomalit příchod cenově dostupnějších elektromobilů evropských značek — segment, kde mají v Česku zatím navrch čínské značky se startovními cenami pod milionem korun.