Dvě hodiny z osmi nabíjet a zbylých šest hodin kroužit tak, aby se ujela co největší vzdálenost. To musí nutně znamenat pomalu kroužit po okruhu, že ano? Ne tak docela. Jde hlavně o plynulost, přesnost vedení auta a často nejrychlejší průjezd zatáčkou bez brzdění. Takže z toho závodění tam přece jen kus je. Chybí tam jen to soutěžení o to, kdo zajede dané kolo nejrychleji. Ale vzhledem k tomu, že polovina startovního pole zvládne pokořit stovku za 4 vteřiny a váží dvě tuny, tak to prostě o té rychlosti není. Tady jde o to, komu se povede srazit spotřebu vozu na minimum a díky tomu ujet co největší vzdálenost. Tolik na úvod k BeElectric Grand Prix která se odehrála na okruhu ve Vysokém Mýtě 6.8.2023 a my jsme byli u toho.

Můžeme si otevřeně říct, že Mustang Mach-E GT na tuhle soutěž není nejlepší. Možná je to vlastně jedno z nejhorších aut, co se týče spotřeby. Z obří 98 kWh baterky by mohl zvládnout opravdu hodně, realita je, že zvládne spíše málo. A nejhorší z pohledu dojezdu je právě naše verze GT. Zatímco obyčejné RWD dojede 600 km, AWD zvládne 550 km, tak GT z nějakého důvodu jen 490 km. Na druhou stranu si můžeme otevřeně říct, že kdyby se soutěžilo na rychlost, měl by právě Mach-E díky pohonu všech kol, zrychlení za 4 vteřiny z nuly na sto a 487 koni docela dobrou šanci být z těch úspěšných. Jenže u elektroaut platí, že větší oříšek je dojezd, respektive efektivita práce s energií. No a tak se soutěží v tom, kdo dojede nejdál při pokud možno stejných podmínkách. 

A to je asi největší oříšek pro pořadatele. Jak dát do jednoho závodu malé Citigo s 37 kWh baterií s Mustangem, s baterií skoro 3x tak velkou? Jak udělat porovnatelný závod malého auta s obrovským SUV? V tomto závodě na to šli pořadatelé přes WLTP dojezd daného vozu. Určili, že na startu bude mít každé auto tolik baterky, kolik dle výrobce stačí na ujetí 250 km. A to je spravedlivé. Mustang dle výrobce ujede 490 km na baterii, takže jsme se na start dostavili s 50 %. Akorát teda na palubním počítači ukazoval Mustang dojezd jen 140 km. Po dvou kolech slalomu, který určil pořadí na startu, začal závod. Spočetli jsme, že včetně dvou hodinových nabíjení budeme mít zhruba 58 % na těch šest hodin, že chceme dosáhnout spotřeby zhruba 19 kWh a průměrné rychlosti kolem 40 km/h. A tomu je potřeba podřídit všechno. Je jedno, kolik aut vás předjede, je jedno, že se na vás lepí kolona aut, které vás mohou předjet jen na dvou místech trati. Je jedno, že je vám zima. Prostě spotřeba a úbytek 9% baterie za hodinu, to jsou svaté hodnoty, které nás dovedou do cíle. Tak jsme kroužili.

Průběžné pořadí se velmi těžko sleduje. Přestože máme online přenos dat z auta, tak díky tomu, že se vždy 4 auta nabíjí, je to vlastně relativně nepřehledné. Lze to nějak spočítat, ale popravdě je to jedno, protože my o moc rychleji jet stejně nemůžeme. Na okruhu ve Vysokém Mýtě si čas držíme kolem 1:45 na kolo a je nám vlastně jedno jak to dopadne, protože líp to s Mustangem proti těm teslám, hyundaium a škodovkám prostě udělat nejde. Nutno říct, že za volantem ten čas opravdu rychle ubíhá. Člověk se musí soustředit na místa, kde dá nohu z plynu, jak přesně trefit nájezd do zatáčky, jak si připravit auto na další zatáčku, jak připravit pozici na předjíždění atd. Vzhledem k tomu, že celý den pršelo, i ty rychlosti, nad kterými bude každý závodník ohrnovat nos, jsou na hraně přilnavosti pneumatik a nejednou musí Mustang krotit stabilizace při průjezdu i výjezdu ze zatáčky. A tak kroužíme. Střídáme se zhruba po hodině. Pak přichází poslední hodina a půl, máme o 4 % více energie, než jsme předpokládali a tak trochu zrychlím. Předjíždím řadu posádek. Rychlým telefonem do depa zjistím, jaké mám šance a koho ještě můžu dojet a předjet. Na výjezdech si Mustang občas hodí zadkem a předjíždím jedno auto za druhým a průměrný čas je nyní kolem 1:30. I to předjíždění je docela oříšek, musím zrychlit jen tak, abych do příští zatáčky dojel před autem, ale nebrzdil. Protože i ta rekuperace má velké ztráty, které si nemohu dovolit. A tak v táhlé pravé zatáčce Mustang jemňoučkými pohyby volantu vedu na hraně jeho možností. V hlavě si propočítávám, jestli si tohle tempo můžu ještě dovolit a sleduji, kolikrát jsem koho předjel, jak kdo jede rychle a podobně. Tohle je docela zajímavá část, musím říct. Víme, že proti Teslám nemáme šanci, ale proti ostatním to alespoň zkusíme. Zbývá 15 minut do konce, mám 2 % baterie, takže trochu zvolním a jen si hlídám svou pozici. Pár minut před koncem naskočí 0 %. To jsem ještě v autě neviděl. Dojezd hlásí asi 10 km, takže ještě můžu tak 8 kol kroužit. Tak kroužím. Na konci závodu mám dojezd 4 km. Takže jsme ještě měli nějakou rezervu. Nakonec jsme uhráli (za mne neuvěřitelné) 6. místo z 12 posádek. Ujeli jsme 221 kol, jen 10 kol za vítěznou posádkou v Tesla. Ujeli jsme 243 km (+3 km před závodem) a paradoxně ani touto jízdou jsme spotřeby udávané výrobcem vlastně nedosáhli. Průměrnou rychlost jsme měli 40,5 km/h, takže jsme se trefili v našem plánování docela přesně. Netrefili jsme hlavně spotřebu, která vyšla na konečných 22 kWh, ale my jsme plánovali do 20 kWh. Ale to bylo spíš jen přání otce myšlenky.

A následovala část, které jsem se bál nejvíc. Cesta domu. Neděle večer, 12 aut se zcela vybitými bateriemi chce domu. To byl teprve skutečný závod pro skutečné závodníky. Jedna nabíječka poblíž, druhá nefunguje. Všichni nabíjí v areálu na 7 kW, já bych tam musel čekat přes 4 hodiny, ale třeba IONIQ6 jen polovinu. Dobíjím 10 minut na 50 kW, abych dojel do Hradce Králové na ultra rychlou nabíječku. Mustang teoreticky zvládne nabíjet 150 kW, ale protože je 13 stupňů, nabíjí jen 85 kW. Tam platím 18 kč za kWh, takže jsem za 450 kč jsem dobil 25 kWh doufaje, že to bude do Prahy stačit. Po nájezdu na dálnici mi silný protivítr dává najevo, že to stačit spíš nebude. Jedu 110 km/h, netopím si a dojedu na Černý Most, kde musím znova dobíjet. Ach jo. To byla velmi smutná část tohoto příběhu a jen potvrzuje, že Mustang žere i trávu u silnice. Přesně jako jeho benzínový brácha. Jsou si tak podobní, až mě to dojímá.