Yamaha Tricity 300 - béčko

Testy motorek na autohled.cz nejsou běžné a jedním z důvodů je, že na ně nemáme “papíry”. A pro takové motoristy má Yamaha řešení. Abych neurazil ortodoxní motorkáře, nejde o motorku, jde o skútr. Tím je Yamaha Tricity 300, na kterou, díky dvěma kolům vpředu, stačí klasické “béčko” (řidičské oprávnění skupiny B). Tricity pohání  jednoválcový motor o objemu 292 ccm o výkonu 20,6 kW. Mokrá hmotnost je 239 kg. Není to tedy žádný drobek a jistou zkušenost jízda na něm vyžaduje. Ale nepředbíhejme. Vzhledově jde o velmi hezky ztvárněný stroj, především zepředu je ta kapotáž taková zdravě agresivní, taková polonaštvaná vosa.

Dvě kola vpředu - jistota k nezaplacení

Tricity je poměrně mohutný stroj s celkovou šířkou 815 mm a délkou 2 250 mm. Jeho největší zvláštností jsou ta dvě přední kola s dvojitou teleskopickou vidlicí se zdvihem 100 mm. Kromě legislativního důvodu, který umožní řídit Tricity bez papírů na velkou motorku, je výhoda dvou kol celkem nasnadě. V zatáčkách a při brždění dodávají výrazně větší jistotu, než jen jedno kolo. Když v zatáčce jedno kolo projede nerovnost, nebo najede na jemný štěrk, tak to druhé zajistí potřebnou adhezi. V praxi to funguje skvěle - měkká vidlice pohlcuje nerovnosti a není třeba tak bedlivě sledovat silnici před sebou. A třeba při jízdě po Praze odpadá i obava o křižování tramvajových kolejí - ani nebudete vědět, že tam jsou. Zároveň vidlice za jízdy nijak nebrání náklonu motorky a neliší se nijak výrazně od jízdy na “běžném” skútru. To samé při brždění - dvě kola, obě vybavené kotoučovými brzdami vydatně zpomalují a kromě výrazně větší styčné plochy drží motorku skvěle v přímém směru. Brzdy jsou vybaveny navíc ještě ABS, které dále zvyšuje jistotu jezdce. Jedinou zvláštností tak je zamykací tlačítko vidlice, které je možné aktivovat pokud rychlost klesne pod 10 km/h, kdy se zamkne volný pohyb poměrně složitého mechanismu náklonu vidlice a motorka v podstatě může stát sama (třeba na křižovatce). Zní to trochu lépe, než to vypadá v praxi. Ten okamžik, kdy rychlost klesne pod 10 km/h a tím, kdy se motorka začne klátit a je nutné sundat nohy, je celkem malý. A tak to vyžaduje dost pozornosti od řidiče - zpomaluji, zpomaluji, najednou se rozsvítí ikona na palubní desce, mačkám tlačítko zámku vidlice a zároveň dobržduji k autu před sebou. V případě, že jsem ve chvíli aktivace zámku byl v kolmé poloze, mám vyhráno. Na křižovatce motorka stojí. Rozjezd se zamknutou vidlicí je také něco, co vyžaduje cvik - po libovolném přidání plynu se vidlice okamžitě odemkne. Funguje to skvěle při rychlém startu z místa, ideálně rovně. Při malém popojetí na křižovatce je nutný být ostražitější, protože odemknutím vidlice ve velmi malé rychlosti je opět nutné dát nohy na zem. Je to všechno o zvyku, já jsem nakonec to zamykání vidlice zase tak moc často nevyužíval.  

Jedeme na třech kolech

Jízda je velmi pohodlná a nenáročná. Začíná to bezklíčovým ovládáním zapalování, kdy stačí mít v kapse dálkový ovladač a jede se. Pokračujeme přes naprosto skvělá LED světla, spoustu místa pod sedadlem, přehledný displej s rychlostí a palubním počítačem. Pokračujeme přes pohodlný podvozek a dostatečně výkonný motor. Překvapilo mne, jak pohodlná je jízda kolem 60 km/h. A na tuto rychlost se dostane motorka během pár vteřin. Do 80 km/h je to pořád velmi dobré, motorka zrychluje, ale už roste hluk v helmě. Nad 100 km/h už to nebyl úplně můj šálek kávy, ale jak jsem psal, nejsem žádný velký motorkář, byť vlastním Jawu 555 Pařez.

V městském provozu si Tricity vystačí zhruba s 3,5 litru na sto km, mimo město při klidné jízdě klidně 3 litry. Ve městě se velmi hodí okamžité zrychlení a snadná manévrovatelnost, co je ostatně ta hlavní výhoda městských skútrů. Já osobně jsem měl trochu problém s tou šířkou, která je trochu větší, než jsou mezery mezi auty v kolonách. Také ta hmotnost je při držení motorky “nohama” znát. Výška sedla je 795 mm, takže při 175 cm jsem stál spíše na špičkách. A tak jsem se do žádných divočin nepouštěl a radši jezdil poslušně v pruzích s auty. Podobně jsem na tom byl s parkováním - není to žádný drobek a nechat ji na chodníku, to jsem se neodvážil. Vyloženě zajímavé je přejíždění takových těch retardérů z kovových “bobků”. Vejdou se přesně mezi přední kola, co dodá falešnou jistotu jak to dobře prošlo, ale v zápětí kopne bobek do zadního kola a motorka se odrazí jak splašený kůň. To samé platí, když se někdy člověk chce vyhnout díře předním kolem, jen aby do ní spadl zadním. To je prostě nezvyk té tříkolky, ale obecně tuhle koncepci hodnotím jako velké plus právě díky té stabilitě a bezpečnosti. Navíc motorka budí díky své koncepci a vzhledu poměrně dost pozornosti, co může být pro někoho lákavé, při parkování na ulici přes noc možná naopak. 

Brát nebo nebrat

Yamaha nabízí tento skútr od 200 tisíc Kč, co není málo. Pokud chcete “velkou” motorku, ale nemáte papíry, tak to něco bude stát. Díky velikosti to není ultra zbraň na kolony, hlavně v Praze, kde toho místa na silnici do šířky není nikdy moc, takže úplně upřímně, nebral bych to jako velké zvýhodnění, co se týče úspory času oproti autu - výhodou je parkování, výhodou je spotřeba, výhodou je zábava, výhodou je pružnost motoru a reakce na plyn. A výhodou je originální vzhled.