Polsko zakázalo čínská auta na vojenských základnách kvůli obavám ze špionáže

Polská armáda zakázala vjezd vozidlům vyrobeným v Číně do vojenských areálů. Důvodem jsou obavy z nekontrolovaného sběru dat palubními senzory a komunikačními systémy, které jsou v moderních autech standardní výbavou. Rozhodnutí oznámil polský generální štáb 17. února 2026.

Kamery, mikrofony i GPS: co armádě vadí

Moderní vozidla dokáží zaznamenávat video, zvuk i polohu. Podle polské armády existuje riziko „nekontrolovaného získávání a využívání dat“ — tedy že by tyto informace mohly skončit u čínských výrobců, případně u čínských státních orgánů.

Zákaz se netýká jen čínských značek. Ze zabezpečených vojenských zón jsou vyloučena všechna vozidla schopná zaznamenávat polohu, obraz a zvuk, pokud tyto funkce nejsou vypnuty. Vojákům je navíc zakázáno připojovat služební telefony k infotainmentu v autech vyrobených v Číně.

Opatření jsou podle armády preventivní a v souladu s postupy ostatních členů NATO. Zákaz není trvalý — armáda pracuje na systému bezpečnostní certifikace, který by jednotlivým výrobcům umožnil požádat o výjimku.

Čínské značky tvoří přes 8 % nových registrací v Polsku

Čínské značky se v Polsku v posledních letech výrazně rozšířily. Podle varšavské výzkumné firmy IBRM Samar tvořily čínské modely v roce 2025 přes 8 % nově registrovaných aut v zemi. Mezi nejprodávanější patří MG (vlastněné čínským koncernem SAIC Motor), Chery a BYD.

Komplikací pro vynucování zákazu je i to, že některé evropské značky vyrábějí modely v Číně. Volvo a Polestar mají část produkce v čínských továrnách — podle litery zákazu by se na ně pravidla rovněž vztahovala.

Precedens z NATO: Británie i USA jdou podobnou cestou

Polsko není první zemí, která čínská auta vnímá jako bezpečnostní riziko. Britské ministerstvo obrany omezilo vjezd vozidel s čínskými komponentami do citlivých vojenských zón již v roce 2025. Spojené státy plánují od března 2027 zakázat používání čínského softwaru v připojených vozidlech a od roku 2029 i hardwaru.

Nabízí se analogie s telekomunikacemi: řada západních zemí v předchozích letech vyřadila zařízení Huawei a ZTE ze svých mobilních sítí kvůli obavám, že by čínské firmy mohly být nuceny spolupracovat se zpravodajskými službami.

Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prostřednictvím mluvčího Kuo Ťia-kchuna (Guo Jiakun), který již v lednu označil polské plány za „zneužívání konceptu národní bezpečnosti“.

Čínské značky v Česku rostou — bezpečnostní debata zatím chybí

V Česku prodeje čínských aut vzrostly v roce 2025 o 68 %. Mezi značky s oficiálním zastoupením patří BYD, MG, Polestar, Xpeng, Maxus a Ora. Debata o bezpečnostních rizicích připojených čínských vozidel se v Česku zatím neotevřela.

Polský zákaz se přitom týká právě těch typů dat, která shromažďují i vozy prodávané na českém trhu — navigační poloha, záběry z kamer a záznamy z mikrofonů pro hlasové ovládání. Zda se podobná opatření rozšíří i do dalších evropských zemí, bude záležet na vývoji diskuse uvnitř NATO a EU.