V loňském roce rozšířil Volkswagen nabídku modelu Arteon o variantu Shooting Brake, tedy variantu kombi. Po třech letech od uvedení překrásného liftbacku, na něj má navázat praktičtější verze, která zároveň přinesla Arteonu drobné technické úpravy a představuje tak to nejlepší, co lze v kategorii osobních vozů s logem VW pořídit. Na test máme verzi 2.0 TDI 147 kW s automatem.

Společně s Peugeotem 508 hraje Arteon na strunu výrazného designu okořeněného i praktičností rozměrného kufru. Arteon v modré Kingfisher metalíze ve výbavě Elegance, s velkými 20 palcovými koly Rosario, je na pohled opravdu něčím výjimečným. Nemusíte být nadšenec do aut, aby vás ta kombinace široké masky s výraznými lamelami v krásné modré barvě s těmi velkými černými koly zaujala. Navíc přední světla jsou doplněna o netradiční světelný pás přes celou šířku masky, ani ten přehlédnout nelze. Masku už známe několik let z modelu liftback, nyní je předmětem našeho zájmu hlavně záď. Přestože se výrobce velmi snažil, ta překrásná silueta liftbacku se prostě zachovat nedala. Ale v rámci možností se povedlo naladit kompromis mezi elegancí a praktičnosti velmi dobře. Překvapením může být, že rozdíl objemu kufru mezi liftbackem a verzí Shooting Brake je v základní variantě kufru pouze dva litry. I tak je ten kufr je se svými 565 litry obří. Na rozdíl od Peugeotu 508 je dost hluboký, a když pod podlážkou najdu plnohodnotné kolo rozměrů 245/35 R20 nechápu, jak to “soudruzi” ve spolkové republice dokázali. Jen to kolo zabírá tak 90 litrů místa. 

Na zadních sedadlech je díky rozvoru 2835 mm královsky místa a v této variantě střecha nijak neomezuje hlavy cestujících. Ale to nejlepší nakonec. Vpředu je to stále ten krásný elegantní konzervatismus. Ani po třech letech tohle auto nezestárlo, interiér je svým jednoduchým designem nadčasový a ergonomicky skoro perfektní. Řekl jsem skoro? Faceliftovaný Arteon v interiéru dostal nový panel ovládání klimatizace, který je sice oddělený, ale celý dotykový. Není špatný, ale tak intuitivní, že by se dal ovládat poslepu, bohužel není. A druhá inovace je ovládání na volantu - tady klasická tlačítka nahradily dva sdružené ovladače, které reagují i na dotyk i na stisk. Jenže na ten dotyk reagují dost nesourodě. Něco jde ovládat dotykem (hlasitost, nebo přidávání kilometrů na tempomatu po 10km/h) a něco nejde (třeba přidávání kilometrů na tempomatu po 1 km/h nebo změna zobrazení budíků). Navíc jeho haptická odezva na stisknutí je nepřirozená a trochu nepříjemná. Takže tohle je to moje “skoro”. Jinak skvělý posaz, skvělý výhled, skvělá ergocomfort sedadla s masáží. Velmi dobré je příplatkové audio, velmi dobře funguje odcházející generace infotainmentu. Mám ji radši než tu současnou, ale k tomu už jsem se přiznal u Multivanu. 

S příplatky stojí Arteon 1,5 milionu a tak je něj třeba pohlížet velmi přísným okem. Například velmi zmlsanému řidiči by mohla chybět lepší masážní funkce, než jen přifukováním bederní opěrky. V créme de la créme mého oblíbeného výrobce bych třeba čekal i nějakou možnost difuzní ventilace (když už jí má třeba Tucson). Ale jinak opravdu těch výtek k výbavě moc není. Naopak na špici třídy jsou LED matrixová světla, nebo adaptivní tempomat s funkcí travel assist. 

Nemusíme se dívat pod kapotu, abychom odhalili, že máme naftovou jednotku. I přesto, že je skvěle odhlučněná a po vibracích ani památky, i přesto, že jde o velmi vyspělý motor, projev naftového motoru je typický nejen vzdáleným klapotem. Za týden jsem si nezvykl na ospalé reakce ze spodních otáček, zpoždění náběhu výkonu a jeho následný náhlý příval. Motoru se prostě z těch nízkých otáček moc nechce. A když se mu během chvilky začalo chtít, chtělo se mu pro změnu až moc a otáčky letěly nahoru za dramatického zrychlení i zvuku. Při normální jízdě bych těch 147 kW asi nehádal. Ono je to dané i tím, že převodovka drží motor dost zkrátka. Kolem 1500 otáček TDIčku chvilku trvá, než se nadechne. Ale od 1700 otáček už má mít maximálních 400 Nm a pak táhne velmi zdatně. Ten nedostatek odezvy se dá vyřešit přepnutím páky převodovky do polohy S, kde se motor nedostane do tak nízkých otáček, aby se ke slovu dostalo to zpoždění náběhu výkonu.

Do 100 km/h je převládajícím zdrojem hluku právě vzdálený klapot motoru. Jeho síla je nejvíce znát, když se ve 130 km/h stiskne pedál plynu. V těchto rychlostech už řadě motorů dochází dech, ale právě tady dvoulitr tlačí auto vpřed tak, že o těch kW není pochyb. A co spotřeba? Výrobce slibuje 5.2 litru na sto km dle normy WLTP. Reálně umí jet mimo město Arteon do 5 litrů, ve městě kolem 7, na dálnici kolem 6. Týdenní pracovní ježdění a na víkend na jih Čech a auto jsme vraceli se spotřebou 5.8 litrů na sto. Že je to dobrá hodnota? Je i není. Podobnou trasu jsme jeli s 2.0 TSI 110 kW Passatem se spotřebou o necelý litr vyšší. S Toyotou Camry jsme na trase s větším podílem dálnic dosáhli spotřeby také 5.8 litru, ale benzínu. Takže není to špatná spotřeba, ale kdyby byla o půl litru menší, pak by byla teprve výborná. Ale ano, na 4886 auto vážící 1,7 tuny je to rozumná spotřeba. Navíc s přibývající rychlostí nad dálničním limitem bude ta nafta zcela jistě tou nejúspornější variantou.

Jízdně mne překvapilo, jak je Arteon měkký i na těch obřích 20 palcových kolech. To je velmi příjemné na dálnicích, kde se auto jemně pohupuje. Na běžných silnicích pak nerovnost v zatáčce umí podélně rozhoupat karoserii až je to nepříjemné. A někdy se ozve podvozek, který tak velkou nerovnost nečekal. Na plynule nastavitelných DCC tlumičích jsem tak jako ideál měl nastavení směrem ke sportovnímu charakteru, které ale nebylo nijak moc tvrdé. Příjemně mne překvapily brzdy, které byly velmi dobře naladěny (ale možná jsem jen odvykl po 4 dnech na Eco Rally s e208). Využití Arteonu je hlavně jako grand tourer, tedy auto na dlouhé vzdálenosti po rovných silnicích, tam poskytne nejlepší službu.

Se všemi příplatky, jako skvělé Ergocomfort sedadlo s masážní funkcí, Area view parkovací kamery, elektricky ovládané tažné zařízení, audiosystémem Harman-Kardon, nebo adaptivními tlumiči se cena vyšplhala na 1,5 milionu. To bude o pár set tisíc víc než podobně vybavený Passat. Kdybych měl těch pár set tisíc připlatit za to, že potěším jeden ze smyslů (oči), asi bych potěšil ještě jeden smysl, a tím je sluch. Zvolil bych tak spíše ten benzínový 2.0 TSI, byť už jej výrobce v té velmi úsporné 110 kW verzi nenabízí. K tomu překrásnému zevnějšku tak nějak nejde ten naftový, byť velmi dobře utlumený, klapot. Tady si představuju buď neslyšně se pohybující plug-in hybrid, nebo ševelící benzín jako to, co doplní tu aristokratičnost, která z Arteonu dýchá.