Když jsme v únoru měli Renault Captur v nejvyšší výbavě a jako horkou novinku na českém trhu, nešetřil jsem pochvalnými slovy. Jenže těch modelů za 650 tisíc na silnici moc nevidíme a tak jsme vyzkoušeli model, který se bude blížit těm, co na silnicích potkávat budeme. A tak tenhle test bude vlastně hlavně o tom, o kolik je to příplatky nabité auto lepší, než to obyčejnější. A je to pořád to auto, jehož design vám učaruje? 

Aby cena klesla o 180 tisíc na 480 tisíc, museli jsme obětovat ten překrásný barevný interiér, velké digitální displeje, automatickou převodovku, silný motor, i paletu elektronických pomocníků, včetně adaptivního tempomatu. Ale získali jsme rozumně vybavené auto s novým litrovým motorem, který má díky své technice velký potenciál být spolehlivé. A jak víme, třeba z testu Clia, má být velmi úsporný. 

Když to vezmu od začátku. Stále tu máme velmi pohledný vůz, kdy hlavně design zadní části je podle mě to nejhezčí, co lze v tomto segmentu zahlédnout. Tenká světla a krásně tvarovaná záď vypadají jako z podia autosalonu. Vpředu už to taková bomba není a auto vypadá dost boubelatě, a ta stříbrná barva tomu vůbec nepomáhá. Je to daň za svažující se kapotu, která má vliv na to, že auto nepůsobí mohutně, jako třeba 2008. Tam je kapota vodorovná a auto vypadá sice zvenku dobře, ale uvnitř to tak příjemné není. 

Když nakoukneme dovnitř, chybí to překrásné barevné sladění, páka voliče převodovky už není na „plovoucím“ výčnělku, protože ta manuální je stále mechanicky spojená s převodovkou. V ostrém kontrastu s tím krásným „zadkem“ je strašně obyčejná kaplička přístrojů. Ta technicistní grafika a fonty z Dusteru vůbec nejde k tomu zbytku auta. Jiné je to v Dusteru s cenou začínající o sto tisíc níže. Radši se očima přesuňme k displeji infotainmentu. Ani základní velikost displeje hlavní palubní jednotky nijak nesnižuje jeho možnosti a umí všechno včetně customizovatelné plochy nebo zrcadlení telefonů. Úplně v pohodě se s touto velikostí dá žít. Pod ní je velmi dobře vyřešené ovládání klimatizace třemi pohlednými a funkčními ovladači. Ještě níže je pak páka mechanické převodovky. Před ní je klasická ruční brzda a trochu nešikovně vyřešené držáky nápojů, kde klasická 250ml plechovka třeba energetického nápoje špatně drží. A tak, spíše než kofein, vás bude ve střehu držet to, jestli se nápoj už rozlil, nebo ještě ne. Mně osobně chyběla elektronická ruční brzda hlavně kvůli funkci funkcí auto-hold, ale dá se bez toho žít. Pořád je tu základní hill-hold pro rozjezd do kopce. Závěr tedy je - nemám žádný problém s chybějící elektronikou, ale ten design a vzhled interiéru utrpěl značně. 

Ale zůstal nám ten skvělý hands-free přístup a bezklíčkové startování s kartou, které užívání zpříjemňuje. Ale chybí couvací kamera - couvací senzory jsou sice fajn, ale vzhledem k tomu, jak je z auta špatně vidět, je couvání naslepo trochu hazardem. Zůstala velmi příjemná sedadla a velmi dobrá kvalita materiálů i perfektní ergonomie. Jen laciné záslepky na několika místech prozrazují o kolik víc tlačítek mají ty dobře vybavené modely. Zůstaly dostatečně velké kapsy ve dveřích a extrémně praktický posun zadního sedadla, který umožňuje měnit objem kufru v rozmezí 404 až 536 litru (podle VDA) a je podle mě silnou zbraní třeba proti Peugeotu 2008 nebo Škodě Kamiq. I běžně velký člověk může posunout lavici o téměř 10 cm a stále mít místo vzadu. Nádhera.

Pod kapotou jsme se museli uskromnit o 55 koní na rovných 100, které produkuje nový 1.0 TCe benzínový turbomotor. Jeho výhodou je nepřímý vstřik a s ním spojená absence filtru pevných částic. Do budoucna tedy teoreticky motor bude méně náročný na údržbu a nevadí mu krátké trasy. Tento motor je spojen s pětistupňovou manuální převodovkou a představuje tak volbu pro nenáročné řidiče. Jak počtem stupňů, tak tím jak se s ní operuje - je taková trochu gumová, a třeba jednička jde trochu ztuha. A turbomotor s širokým rozsahem použitelných otáček je jí dobrým společníkem. A není to žádný slaboch - jeho zátah je plynulý, jeho turbo tlačí do válců vzduch už od 2 tisíc otáček statečně a jeho 160 Nm není úplně málo a tak větším trápením budou větší odstupňování převodovky. Na pátý převodový stupeň se už Capturu moc zrychlovat nechce a otáčky motoru jsou někde kolem 3200. Je to sice hodnota vyšší, než bývá dnes obvyklá, ale motor nechce ani moc paliva, ani není moc slyšet. Více než motor je slyšet hluk od předního sloupku, resp. spíše od levého zrcátka. Litrovému motoru sice chvíli trvá než dosáhne požadované rychlosti, ale nemá velký problém ji následně udržet. 

Na kolech s profilovým číslem 215/60 je Captur poměrně tuhý, ale od podvozku nejsou slyšet žádné rány. I přes použití pneumatik s vyšší bočnicí je Captur trochu více uskákaný, než bych čekal. A při rychlejší jízdě se pro změnu zase trochu naklání. A navíc motor nemá tolik páry, aby se pral se všemi silami, které na něj v zatáčce působí. Jeho doménou je snadné nastupování (splněno), dostatek místa (splněno) a snadná manévrovatelnost (až na tu chybějící kameru, splněno) a styl (splněno). 

Kromě subjektivního hodnocení doplním ještě nějaká technická data - 4227 mm dlouhý Captur s litrovým tříválcem zrychlí z nuly na sto za 13.3 vteřin a dle WLTP tabulek má spotřebovat 5 až 5,2 litru na sto km. Naše měření tyto hodnoty tentokráte překročilo. Obyčejně se od WLTP hodnot lišíme jen málo, i Clio s tímto motorem bylo velmi úsporné, ale u Capturu se pod 6 litrů dostat nedá. Nicméně pozitivním překvapením byla spotřeba 6,3 litru při klidné dálniční jízdě. Jenže ta je paradoxně úspornější než běžná meziměstská, kdy je při zrychlování potřeba motoru trochu stát na krku a tak se spotřeba ustálila na hodnotě 6,7 litrů, což už taková skvělá hodnota není. Ale stále v rámci slušného vychování. 

Captur v základní verzi splní, co se od něj očekává. I s litrovým motorem se dá jet svižně a v rámci rozumné spotřeby. Nijak extra nevadí ani pětistupňová převodovka. Mohl by však být trochu měkčí a kdyby i v nižší výbavě měl barevně laděný interiér jako vyšší výbava, byl by zdatným konkurentem pro fádnější modely pro kupující, kteří auto vybírají hlavně citem. Není moc aut, která v této třídě nabízejí posuvnou zadní lavici (třeba výrazně dražší T-Cross ano). V mých očích je Kamiq trochu lépe naladěný a ten litrový TSI motor má trochu lepší parametry a je trochu úspornější, ale jeho fádnější vnější i vnitřní design je jeho slabostí.