Protiblokovací systém brzd (ABS) již 100 let brání smykům
ABS je jedna ze zkratek, kterou většina lidí už slyšela a většina řidičů tuší, že si pod ní má představit protiblokovací systém brzd. V našich hájích a luzích už tímto systémem šlo v roce 1998 vybavit model Felicia a některé vozy tuto zkratku hrdě vozily vylepenou na zádi. Že se u nás začal systém na přání dodávat do Felicie byla tehdy velká sláva, nicméně v západních zemí se už v té době slavilo 20 leté výročí výroby v autech. Poprvé jej měl Mercedes Benz S-Klasse v roce 1978 - viz dobové video. Již dlouho před tím, v roce 1920 systém s podobným principem pomáhal zpomalit letadla.
Za těch 100 let zůstal jeho účel stále stejný - mechanický princip od té doby nahradila elektronika, která se také snaží zabránit zablokování kol a umožnit řízení vozu i během prudkého brzdění. Od roku 2004 jsou tímto systémem povinně vybaveny všechny vozy prodávané v EU. Přínos ABS k bezpečnosti je neoddiskutovatelný. Člověk v kritické situaci přirozeně šlápne na brzdu co nejvíce to lze a snaží se auto nadále řídit. To se zablokovanými koly povětšinou nejde. Buď tato situace vyústí v nedotáčivý smyk, kdy vozidlo na řízení prakticky nereaguje a jede původním směrem, nebo naopak v přetáčivý, jehož následkem může být velmi nebezpečný boční náraz. Dříve se v autoškole dokonce přerušované brzdění učilo, ale jednak tuto techniku je třeba si osvojit pro kritické situace a jednak přerušovaným tlakem na brzdový pedál nikdy nedosáhneme tak časté změny tlaku a hlavně rozložení mezi jednotlivá kola.
ABS využívá principu, že pneumatika poskytuje nejlepší brzdné schopnosti těsně před svým zablokováním. Díky senzorům v kolech je systém schopen 20-30 sekundu vyhodnotit, že došlo k zablokování a pomocí pumpy brzdnou sílu na konkrétní kolo povolit. Právě práce pumpy, která rychle mění tlak brzdové kapaliny k jednotlivým kolům je tím typickým projevem “kopajícího” pedálu brzdy. Je třeba říci, že ABS nemá za cíl zkrátit brzdnou dráhu a často jí může i prodloužit, ale za cenu toho, že řidič má stále vůz pod kontrolou. Zároveň ABS nemusí v každém případě zabránit smyku auta, například pokud již smyk nastal před začátkem brzdění. Proto v autech z poslední dekády navíc ABS spolupracuje i se systémem stabilizace vozidla, který hlídá natočení vozidla a případně přibržďováním jednotlivých kol jej vrací do přímého směru. Senzory ABS se také využívají pro monitoring tlaku v pneumatikách, případně pro asistent sjezdu z prudkých kopců.
Zásadní přínos ABS je při brzdění na površích s různou úrovní přilnavosti (adheze). Typickou podzimní situací je, že na pravé straně jízdního pruhu je spadané listí a pneumatiky na této straně půjdou dříve do smyku. Bez ABS by toto pravděpodobně skončilo smykem, protože auto by se otočilo kolem své osy ve směru do silnice - tj. kolem pneumatik s vyšší přilnavostí. A tomuto ABS umí předejít. Fyzikální princip fungování systému je hezky vysvětlen třeba zde:
