Po stopách Harryho Pottera a Cizinky v nejlevnějším autě, aneb tisíc mil po Skotsku v Toyotě Aygo X

Sestoupil jsem z piedestalu nejlépe vybavených novinářských modelů na velkých kolech a z Nissanu X-trail rovnou přeskočil do prakticky nejlevnějšího vozu současnosti, Toyoty Aygo X. Nutno říct, že ne zcela dobrovolně, ale při rezervaci auta v autopůjčovně jsem zvolil ten nejmenší model s nízkou cenou za půjčení doufaje v nějaké miniauto tipu Fiat 500, nebo Hyundai i10. 

Ještě cestou z letiště jsem s mojí dívkou vtipkoval, že ze všech těch aut, kterými jsem kdy jel, bych Aygo X chtěl mít půjčené asi nejméně. A v tom se pánbůh zasmál a přihrál mi usměvavého Bulhara, který mi na letišti v Edinburghu oznámil “Sir, today is your lucky day. We have a brand new SUV Toyota Aygo X for you”. Ještě třikrát jsem to zkoušel změnit, ale hvězdy mi nebyly nakloněny. Změna nebude. Zcela nový vůz se 2 mílemy na tachometru a prázdnou nádrží byl náš na 9 dní.  A přitom hned vedle stál tak krásný oranžový Fiat 500 ze stejné kategorie minivozů.

A proč jsem to Aygo X tak moc nechtěl? Přestože obdivuji výbavu i té nejzákladnější verze, která má klimatizaci, automatická světla, pre-safe assistenty, parkovací kameru, CarPlay, a dokonce i adaptivní tempomat, to, co mi při jejím testu na podzim vadilo nejvíc, byl monotónní hluk z motoru prakticky od 100 km/h. Takže teď bude mít Aygo 1000 mil (tolik moje dívka naplánovala, že bude potřeba na objetí hradů ze seriálu Cizinka), aby mě přesvědčilo. První plusové body Aygo nasbíralo, když velmi snadno pobralo naše zavazadla. To by pro Fiat 500 byl první oříšek. Potěšující bylo i to, že Aygo X je vlastně příjemně široké a v oblasti ramen si tak nemáme na co stěžovat. A že pro pravostranné řízení byly upraveny stěrače také potěší, především tam, kde pořád prší. 

Tak jedem. Zatím nevadí, že Aygo je hlučné, protože po levé straně silnice jezdím rychlostí autoškoly. I v těchto rychlostech je od kol dost cítit a slyšet povrch. Aygo není nejrychlejší, ale na dálničních 70 mil (112 km/h) docela stačí. I když větší kopec znamená podřadit na trojku. Velkou výhodou je chytrý rádce rychlostí, který je velmi empatický a pozná, že v kopci motor už nemůže, a klidně poradí podřadit až na trojku. Kolem ucha už slyším šumění větru a vzpomínám, co se mi na Aygu nelíbilo při našem testu. Hluk. Jenže teď, když čtu český test, tak tam čtu: “při 110 km/h je karoserie docela tichá, od kol také moc zvuku nepřichází, a tak jediným zvukem je monotónní brukot poměrně hlučného tříválce a z toho není úniku.”. Jenže mně ve Skotsku přišla výrazně větší hluk od karoserie. Tak zkoumám ceník a ejhle od výbavy Comfort je “Pokročilejší odhlučnění”, které zjevně nějakým způsobem výrazně utiší hluk karoserie a tím vystoupí brumlavý zvuk motoru. Ale v britském ceníku tuhle položku nenacházím vůbec. Ale jsem o tom docela přesvědčen, že ten rozdíl je v tom odhlučnění, tím spíš, když to mám takhle explicitně popsané ve svém výtečném testu, který doporučuji přečíst! Každopádně v obou případech se zhruba v této rychlosti snesitelnost jízdy láme a že zatímco těch českých 130 km/h už bylo za hranicí snesitelnosti, zdejších 112 km/h je vlastně docela v pohodě, paradoxně díky tomu, že šum karoserie mi tolik nevadí jako monotónní brumlání motoru, kterého se třeba v Hyundai i10 nedočkáte.

Hlavním argumentem pro malé auto je spotřeba paliva. Aygo stále ukazuje kolem 65 mpg, tj. asi 3,6 litru na sto km. To je velmi povzbudivá spotřeba, která znamená, že při ceně přes 40 Kč nebudeme plakat při návštěvě pumpy. Taky to ukazuje, že malá hmotnost (kolem tuny), malé rozměry,  relativně malá rychlost a velmi lehké zacházení s plynovým pedálem umí vyplodit hezkou spotřebu i bez všech elektrifikací a různých hybridních kejklí. Spotřeba udávaná výrobcem je 4,8–5,0 litrů na sto km. Spotřeba na konci výletu byla 67 mpg (3,5 litru) dle palubního počítače. To je docela hezké. Ale výpočtem dotankovaných litrů jsem se dostal spíš na hodnotu 4 litrů. Pak vlastně překvapí ta odchylka, která je cca 15% procent, a to není zrovna málo. Za 4 litry už umí jezdit i větší auta (Honda Civic, Yaris Cross), která jsou tou hybridní technologií vybavena a nabízí výrazně větší pohodlí. A také trojnásobnou cenu, samozřejmě. Aygo X stojí kolem 340 tisíc Kč a jde tak o jedno z nejlevnějších aut. Potkáváme ho velmi často nejen na britských ostrovech, ale i v Čechách. Je vidět, že se výrobce do vkusu zákazníků vlastně celkem trefil, byť třeba ten Hyundai i10 je ještě o skoro 60 tisíc levnější, začíná na 280 tisících, a z pohledu toho komfortu i kvality jízdy jde o lepší auto.

Štěstím pro Aygo X je velmi plynulý provoz. Ono totiž těch koní z toho litrového je jen 72, a jen 93 Nm. To všechno ale ve velmi vysokých otáčkách, kam se normálně motor zase tak často nepodívá. Můžete mít těch koní nespočet, ale pokud je před vámi řada podobně malých aut, pár karavanů a pár obytných aut, tak jsou ty koně k ničemu. A když prší, tak jsou taky k ničemu. Velmi příjemné jsou okamžité reakce motoru i jízdní vlastnosti na 17 palcových kolech. Auto je příjemně tuhé, takže na jednu stranu ani větší výmol vyústí ve velkou ránu a zatáčky i na úzkých kolech docela dobře zvládá, až to možná i hraničí se zábavou! Udržet co nejvyšší rychlost, abych nemusel za zatáčkou moc zrychlovat nebo levou rukou řadit, mne docela bavilo. Jeho SUV nátura pak umožňuje bez obav zaparkovat mimo zpevněné cesty a kochat se výhledy skotského pohoří. 

Necelých 1000 mil nás tak vedlo hlavně po místech, kde se točil seriál Cizinka a Harry Potter. Po hradech, jezerech, palácích a dalších filmových místech, která fascinují fanoušky stejně jako výrobce merchandisingu. Navštívili jsme Edinburgh Castle,  Linlithgow Castle, Midhope Castle, Blackness Castle, Stirling Castle, The National Wallace Monument, Doune Castle, Culross, Falkirk Wheel, The Kelpies, Glencoe, Skyfall, Loch Lochy, Urquhart Castle, Loch Ness, Loch Beag, Inverness, Eilean Donnan Castle, Isle of Skye, Portree, Old Man of Storr, Kyle, Fort William, Glenfinnan Viaduct, Mallaig, Loch Shiel, Culloden Moor, Fort George, Drumnadrochit, Highland Folk Museum, Ruthven Barrack, Perth, Falkland, Kirkcaldy, Aberdour Castle, Silver Sands Beach. No, prostě všechno. Cestou necestou jsme se dostali i na místo, kde se točila scéna z filmu Skyfall. Zatímco James Bond musel svého krásného Astona odstavit na trávu vedle silnice, aby se kochal tím krásným výhledem, já jsem naše mini SUV mohl “zahodit” na mnohem hůře přístupná místa. V tu chvíli jsem ocenil velké nájezdové úhly i zvýšenou výšku vozu a nemusel jsem se bát, že se budu v půjčovně handrkovat o poškození spodku nárazníku. Na to je to asi fajn. 

Takové to ježdění podle jezer, po městech, po vesnicích bylo vlastně úplně bez problémů a jen těžko bych hledal, co je na Aygu X špatně. Vadilo mi, že jsem zpětné zrcátko hledal vpravo nahoře, zatímco ono bylo vlevo nahoře, že jsem pokaždé šmátral rukou po pásu za svým pravým ramenem, ale ono bylo za levým. Ale to nebude problém Ayga X. Takže musím uznat, že do takových končin je to vlastně velmi dobrá volba. Ale na druhou stranu, existují i lepší auta.