Elektrická vozidla a hybridy patří k tomu nejmodernějšímu, na co lze v automobilovém světě momentálně narazit. Zároveň se jedná o nejrychleji rostoucí segmenty, co se týče čísel prodejnosti, jež kupce lákají zejména svou ekologičností a nízkými náklady na provoz. Pojmem plug-in hybrid jsou pak označovány takzvané „hybridy do zásuvky“. Plug-in hybridy, častokráte v katalogu automobilek nabízené pod zkratkou PHEV, jsou tedy přesně tím, co hlásá jejich název - auty, které je možné připojit do elektrické sítě a tímto způsobem dobíjet jejich baterii. 

Nabíjení plug-in hybridního auta prostřednictvím standardní zásuvky poté obvykle trvá 6 až 8 hodin, přičemž nejpraktičtější je nechat ho nabíjet přes noc, případně v době, kdy jste v práci. Na dobíjecích stanicích, jež jsou i v českých městech stále čím dál tím více běžnější, je pak možné u některých PHEV tuto dobu zkrátit na přibližně 3-4 hodiny. Standardně sice většina výrobců i vzhledem k spíše nižší kapacitě baterie (v poměru k elektrombilům nejčastěji na úrovni zhruba 1/4) neumožňuje nabíjení z rychlonabíjecích stanic (DC), pokud však s vybranými plug-in hybridy (například Mitsubishi Outlander PHEV) navštívíte některou z těchto stanic, které se nacházejí nejčastěji u dálnic, můžete baterii dobít až na 80 % dokonce za méně než půl hodiny. Aktuální online mapu všech dobíjecích stanic na území České republiky lze nalézt například zde. 

Plug-in hybridy nabízejí větší kapacitu baterie a delší dojezd než ostatní hybridy 

Od ostatních hybridů se plug-in hybridy neliší v mnoha aspektech, jejich základní princip zůstává totiž téměř stejný. Ve většině ohledů tedy fungují PHEV obdobným způsobem jako ostatní druhy hybridních pohonů. To znamená, že i všechny plug-in hybridy jsou vybaveny spalovacím motorem a bateriemi, které dokáží spalovacímu motoru poskytovat podporu ve chvílích, kdy není zrovna využíván. Baterie v tomto případě mohou vůz popohánět po část cesty, případně i celou cestu, pakliže není příliš dlouhá. To je velký rozdíl oproti čistě elektrickým autům, jež jsou vždy závislé výhradně na zdroji z baterií a zároveň jde i o rozdíl od klasických hybridů, které jsou naopak závislé výhradně na rekuperaci kinetické energie z rekuperace při brzdění. Pokud by se baterie vybily, elektrický vůz by se stal nepojízdným, zatímco plug-in hybrid se v takovém případě pouze přepne na spalovací motor a jízda může pokračovat dále. 

Avšak několik zásadních rozdílů mezi plug-in hybridem a ostatními hybridy by se tu přeci jenom našlo. Tím nejzásadnějším je způsob, jakým jsou dobíjeny baterie. Jak již bylo zmiňováno, baterie PHEV se nabíjí primárně prostřednictvím elektrické sítě. To znamená, že jak klasické hybridy, tak i mild a mikro hybridy energii k nabíjení získávají výhradně při brzdění. Dále mají plug-in hybridy ve svých útrobách daleko výkonnější elektrický motor oproti těm ostatním - ten může mít klidně i přes 200 koní. V neposlední řadě je citelným rozdílem mezi plug-in a ostatními jmenovanými hybridy velikost baterií. Ty jsou v případě plug-in hybridů daleko větší (hybrid mívá nejčastěji někde mezi 1 až 2 kWh, plug-in hybrid lehce přes 10 kWh), což umožňuje těmto autům o poznání delší dojezd.  

Hlavní výhody plug-in hybridů 

Krom toho, že PHEV mají vyšší výkon a větší dojezd na elektřinu než konvenční hybridy, konkrétně některé modely takto zvládnou na jedno nabití urazit i více než 50 kilometrů, vozy s jinými hybridními pohony zvládají na elektřinu sotva pár kilometrů, tak mají i několikero dalších výhod. Kupříkladu jsou známy nižší produkcí oxidu uhličitého (CO₂) v porovnání s benzinovými a naftovými auty. Z hybridů navíc vyprodukují vůbec nejméně CO₂, neboť dokáží nejdéle ze všech jet na elektrický pohon. 

Plug-in hybridy jsou zároveň tou nejlepší volbou pro ty, kteří se porozhlížejí po ekologickém autě, ale bojí se těch čistě elektrických z důvodu hrozící nepojízdnosti při vybití baterie, což, jak jsme si již řekli, u vozidel s tímto pohonem opravdu nehrozí. Jakožto poslední, ale rozhodně ne nejméně důležitou výhodu pak musíme zmínit daleko nižší provozní náklady plug-in hybridů v porovnání s klasickými benzínovými a dieselovými motory. Přeci jen cena za dobíjení je v domácích podmínkách daleko nižší než cena benzínu nebo nafty. Konkrétně se dá pořízením plug-in hybridu v průměru ušetřit až 75 % z nákladů. To vše je ale přímo úměrné procentu nájezdu čistě na elektřinu a ceně dobíjení.

Co je naopak nevýhodou plug-in hybridů?  

Na druhou stranu za nevýhodu plug-in hybridů lze označit vyšší pořizovací cenu. Z finančního hlediska se vám tedy vyplatí prakticky pouze ve chvíli, kdy ho budete používat velmi často, a to převážně na kratší vzdálenosti s co možná největším podílem provozu na elektřinu (dobitou z domácí zásuvka). Navíc vzhledem k tomu, že je přítomen jak spalovací, tak elektrický motor, nejsou náklady na servis tak nízké, jako u elektromobilu.

PHEV a parkování na modrých zónách v Praze

Za výhodu lze považovat jistě i možnost parkovat zdarma v zpoplatněných zónách v Praze a dalších evropských městech. Zvýhodněné parkování pro Pražany vlastnící hybridy bylo sice nedlouho po svém zavedení zrušeno, nicméně pro plug-in hybridy, splňující limit 50g CO2 na km, v Praze nadále platí. O elektrických značkách EL jsme vydali samostatný článek.

Výrobci plug-in hybridů

Pokud bychom se měli pobavit o automobilkách, které se na plug-in hybridy dosti zaměřují, poté bychom rozhodně neměli vynechat Audi, BMW a Mercedes-Benz. Z těch bějžnějších Kiu, Hyundai, Mitsubishi, Volkswagen či Toyotu nebo dnes už i koncern PSA a hlavně Peugeot. Těmi nejproslulejšími plug-in hybrid modely jsou pak Audi Q7 e-tron, BMW i8, Volkswagen Golf GTE nebo Hyundai Ioniq PHEV. Zanedlouho pak na trhu uvítáme i Octavii PHEV. Nedávno jsme pak testovali plug-in hybridní Superb iV, Passat GTE nebo Kugu PHEV.