Čísla prodejů automobilů s hybridním pohonem neustále rok od roku rostou. Není se ale vůbec čemu divit, neboť takzvané hybridy jsou relativně rozumným kompromisem mezi úspornými a ekologicky šetrnými elektřinou poháněnými vozy a těmi konvenčními (se spalovacími motory - benzínovými respektive naftovými), které zas řidičům nabízejí nejvyšší výkon a nejlepší prožitek z jízdy. Avšak není hybrid jako hybrid, existuje totiž hned několik jejich různých druhů. Od full-hybridů přes plug-in hybridy až po mild-hybridy. Právě vozům s posledně jmenovaným typem pohonu se na následujících řádcích podíváme důkladněji pod kapotu. 

Termínem mild-hybrid jsou označována taková auta, která jsou vybavena systémem kombinujícím spalovací motor s ve většině případů 48V elektromotorem, jehož hlavní výhodou je to, že dokáže při zpomalování a brzdění rekuperovat kynetickou energii, kterou následně využívá k dobíjení baterie a pohánění vozu. Na rozdíl od klasických full-hybridů tak, jak je známe třeba od Toyoty, nebo od plug-in hybridů (třeba nový Superb iV) mají ale baterie v mild-hybridech o poznání nižší kapacitu, a ta tak není schopna pohánět vůz samostatně. Slouží tedy de facto pouze jako jakási podpora pro benzínový nebo naftový motor, jenž u těchto vozidel stále vykonává většinu práce.  

Jedná se tak o pohon, který má spíše blíže k tomu spalovacímu nežli k elektrickému. Dá se tím pádem říci, že mild-hybridy leží na opačném spektru než plug-in hybridy, jež naopak čím dál tím více spoléhají na čistě elektrický dojezd. To jenom potvrzuje naše úvodní slova o značné různorodosti hybridních pohonů. 

Hned na začátek bych zmínil, že mild-hybridy nedosáhnou na elektrické značky a tudíž nemohou čerpat výhody spojené s elektromobilitou.

Mild-hybrid má řadu výhod. Třeba vám (lehce) sníží náklady a ekologickou stopu 

Jaké jsou hlavní výhody mild-hybrid pohonu? Tou největší je bezesporu jeho šetrnost, a to jak k přírodě, tak i ke komponentům auta. Kupříkladu díky tomu, že tento systém efektivně využívá pomoci elektromotoru, spalovací motor nemusí vždy pracovat na 100 %, což vede k mírnému zvýšení jeho životnosti. Zároveň je zásluhou využití elektromotoru dosaženo i snížení emisí. Ekologičnosti mild-hybrid řešení dále prospívá i fakt, že baterie je nabíjena z energie, která by jinak přišla vniveč, nikoliv z elektrické sítě (výroba energie do distribuční soustavy má dopad na životní prostředí). 

Aby toho nebylo málo, mild-hybrid pohon se dokáže postarat i o nižší spotřebu paliva v porovnání s auty vybavenými pouze spalovacím motorem. Snížení spotřeby je samozřejmě velmi dobrou zprávou pro peněženku majitelů těchto vozů, neboť jim dokáže ušetřit až několik tisíc korun ročně, které by jinak museli vynaložit za palivo. Abychom byli přesní, mild-hybrid umožní snížit množství spotřebovaného paliva a produkci CO2 zhruba o 10 %. Nejedná se sice o žádné závratné číslo, ale každý ušetřený litr paliva a gram oxidu uhličitého se obzvláště v dnešní době počítá. Je za potřebí uvažovat i o konkrétním způsobu užití daného vozidla - jak už bývá u hybridů pravidlem, smysl je potřeba hledat především v nesmyslu - tam, kde u konvenčních aut je potřeba k ekonomice přispět plynulostí provozu, hybrid potřebuje naopak rekuperovat brzděním a energii využívat k dalšímu rozjezdu. Dalo by se tak tvrdit, že čím více elektrifikovanou verzi auta vlastníte (od mild-hybridu až po čistý elektromobil), tím spíše by mělo vaše denní ježdění být zaměřeno na město a městské aglomerace. Mild-hybrid pak navíc autu pomáhá především v nižších otáčkách (při rozjezdech). Z logiky věci tak mild-hybridní technologie bude peněžence spořit nejméně při dálničních rychlostech, kde se nejméně brzdí a tudíž i prakticky nerekuperuje.

Je mild-hybrid budoucnost automobilového průmyslu? 

V zásadě se jedná o cenově nejlevnější hybridní technologii (kromě micro-hybrid). Asi vás tím pádem nepřekvapí, že díky cenové nenáročnosti, za níž vděčí malé baterii, si mild-hybrid oblíbili jak výrobci, tak i řidiči. Koneckonců mnohdy nemá zákazník ani příliš na výběr - třeba Volvo už osadilo touto technologií většinu svých motorů, u niž zákazník nemá možnost volby mezi konvenční nebo mild-hybridní verzí. V nedaleké budoucnosti, přibližně během 1 až 2 dekád, se dokonce očekává, že mild-hybrid technologií bude vybavena naprostá většina nových aut se spalovacími motory. Mild-hybrid jsme v poslední době testovali třeba v novém Golfu v podobě motorizace 1.5 e-TSI nebo v nové Vitaře 1.4 BoosterJet Hybrid s manuálem. Pokud v nabídce automobilového prodejce najdete u některého z modelů zkratku MHEV, pak vězte, že je opatřen právě tímto hybridním pohonem. 

Závěrem si ještě řekněme, v čem se mild-hybrid odlišuje od zbylých dvou hybridních pohonů, konkrétně od micro-hybrid (MHD), full-hybrid (HEV) a plug-in hybrid (PHEV). Micro-hybrid je nejslabším hybridním pohonem a elektřina z baterií mu slouží především jako podpora systému start-stop (tedy zhasnutí motoru při delším zastavení). To mild-hybridy nabízí o trochu více elektrického výkonu a větší oporu pro spalovací motor. V druhém případě mnoho odlišností nenajdeme, full-hybridy rovněž zvládají rekuperaci či umí šetřit palivo. Největší odlišností tak zůstává to, že na rozdíl od mid-hybridů a micro-hybridů umožňují full-hybridu i jízdu čistě na elektřinu a zároveň nabízejí znatelně vyšší výkon. Bez pochyby nejvíce se tedy mid-hybridy, jak již bylo zmiňováno, liší od plug-in hybridů, které díky dobíjení ze zásuvky zvládnou čistě elektrický dojezd i přes 50 km.