Dešťový senzor je v autech už přes 50 let, víte jak funguje?
Technologie dešťového senzoru s námi existuje již od 50. let minulého století. Na automobilech se však začaly senzory objevovat až v 90. letech a v dnešní době jsou již poměrně běžné. Detekce přítomnosti vody a automatické spuštění stěračů vám usnadní práci a pomůže lépe se soustředit na řízení.
Jak tato technologie funguje?
Dešťový senzor je namontován vedle zpětného zrcátka v kontaktu s čelním sklem, v některých případech jej najdete i nad zrcátkem. Malá část čelního skla je začerněná pro zakrytí senzoru. Samotný senzor je složen z infračervených světelných diod, které vyzařují světlo na čelní sklo, to se pak odráží na fotodiodu. Světlo je vyzařováno pod určitým úhlem nastavený systémem. Při dešti jsou tyto paprsky rozptýlené, spolu s tím se pak mění i úhel. Systém vyhodnocuje tyto informace a dle nich následně spouští mechanismus stěračů a určuje jejich rychlost. Regulátor umožňuje nastavení citlivosti senzoru. Zároveň je také brán ohled na případné poškození či ušpinění skla.
Výhody dešťového senzoru
Velkou výhodou dešťového senzoru je bezpečnost vaše i bezpečnost ostatních. Technologie zapne stírací mechanismus okamžitě, aniž byste museli svou pozornost přenášet mimo vozovku. Včasné zapnutí stěračů navíc zajistí to, že vašemu výhledu na vozovku nebude nic překážet. To využijete například i při předjíždění na mokré vozovce, když vám kvůli autu před vámi přistane velké množství vody na skle. Vy se tak můžete starat pouze o řízení, jelikož za vás práci udělá senzor, a zvýšit tak bezpečnost při jízdě.
Instalace
Dnes dešťový senzor obsahuje v základní výbavě valná většina vozů, většinou se aktivuje posunutím páčky stěračů do první polohy. Pokud měníte čelní sklo, často je třeba montážního gelu či gelové podložky. Procházející světlo je totiž nutné zbavit jakýchkoliv možných změn, které by znamenaly narušení dráhy a poslání nesprávných informací. Pak by senzor nefungoval tak, jak má. Speciální gel opticky propojí sklo se senzorem, a tak zabrání jakýmkoliv nežádaným jevům. Je třeba jej aplikovat pouze ve chvíli, kdy chcete senzor upevnit. Je třeba jej měnit pokaždé, když budete měnit celé sklo.
Konstrukce senzorů však dnes již nemusí značit pouze dešťový senzor, jsou vyráběny další generace, které dokáží detekovat vlhkost či intenzitu slunečního záření. Dokonce již i autobusy mohou disponovat senzorem, stačí vybrat ten správný, který musí být vytvořen se speciální optickou úpravou. A přestože by se mohlo zdát, že tato funkce není příliš potřebná, jelikož mnoho řidičů zvládne spustit stírací mechanismus automaticky, stále se jedná o práci navíc, kterou řidič musí vykonat a i tato drobnost podpoří lepší soustředění při řízení.